Dědičná štola nad Novými Hamry ukrývá smutný lidský příběh

Původně se v oblasti pouze rýžoval cínovec v potocích. Když cínonosné zdroje v potocích došly, museli se horníci poohlédnout po jiném způsobu získávání stále cennějšího a žádanějšího kovu.

Vyrazili do kopců a začali odkrývat povrchové zvětralé žuly s obsahem cínové rudy. I tenhle způsob dobývání ale brzy přestal stačit poptávce. Nastalo proto období hlubinné těžby. Horníci mohli kutat z povrchového lomu nové a nové šachty a štoly jen do takové hloubky, než jim v dalším postupu zabránila prosakující spodní voda. A v tu chvíli musela vzniknout dědičná štola.

Majitelé práv na jednotlivá těžební území, tedy konkurenti, se museli dohodnout na výstavbě společné štoly, která bude odvádět vodu z jednotlivých důlních děl. Štolu pak dědili horníci z generace na generaci. Dědičná štola se razila pokud možno co nejníže v údolí, aby se na kopci mohlo těžit co nejhlouběji.

Smutný konec hormistra Ulmana

Dědičná štola na úpatí Jeleního vrchu u Černého potoka nad Novými Hamry na Karlovarsku se mnohokrát prodlužovala. Rozvoj zdejších dolů i dědičné štoly financoval baron von Kleist z nedalekého Nejdku. A ten se nakonec v roce 1858 rozhodl doly i dědičnou štolu uzavřít pro neefektivitu.

Potok Černá voda vybarvují rašeliny|foto: Pavel Halla

Těžce se s tím srovnával hormistr Ulman, který zde pracoval téměř celý život. Věděl, že se dědičná štola právě blíží pod nejcennější a na rudu nejbohatší území. A právě v ten moment se baron rozhodl těžbu ukončit.

Ulman tuto zprávu neunesl a odešel do dědičné štoly, kde zemřel. Zda šlo o sebevraždu nebo nešťastnou nehodu, se dnes už nedozvíme. Pokud je ale historka pravdivá, tělo hormistra Ulmana je dodnes pohřebené v zavalené dědičné štole u Černého potoka.

Ke štole, nebo alespoň jejímu patrnému portálu, se nejlépe dostanete po silnici z obce Nové Hamry. Malou nápovědou, že už se k ní blížíte, vám bude zvláštní, vřesem porostlá hromada na pravé straně údolí Černého potoka. Patrně jde o pozůstatek hald, které tu vznikly právě při ražbě dědičné štoly.

Místo portálu propadlé štoly není nijak označené. Ale když ze silnice nakouknete do lesa, určitě si všimnete poskládaných kamenných kvádrů. To je portál štoly. Celá dědičná štola ještě před svým uzavřením v roce 1858 měřila úctyhodných 320 metrů.