Dixovu brusírnu, krkonošský skvost průmyslové architektury, najdete v Temném Dole
Cestou ze Svobody nad Úpou do Pece pod Sněžkou nemůžete minout ojedinělou kamennou továrnu, někdejší brusírnu dřeva. Je jedinou, která se po roce 1945 zachovala. Stojí tedy za to se k ní vypravit a vzdát poctu průmyslové architektuře konce 19. století.
Údolí řeky Úpy dalo vzniknout mnoha průmyslovým podnikům v Krkonoších. Bylo tu dostatek suroviny – dřeva, a vodní tok zajišťoval pohon. Vznikaly tu proto sklárny, brusírny a papírny. Samotná krkonošská obec Horní Maršov vznikla díky těžbě dřeva a v jejím okolí fungovalo hned několik dřevařských podniků.
Jen brusíren tu v polovině 19. století bylo 12. Čtyři stávaly ve Velké Úpě, tři v Temném Dole, dvě v Horním Maršově a jedna ve Spáleném Mlýně v Malé Úpě. Většina z nich zanikla po roce 1945 a všechny nesly jméno po svém zakladateli – Knajflova, Adolfova, Hofrova atd. Dixova brusírna byla ale největší, nejmodernější a také nejhezčí.
Dixova brusírna byla moderním podnikem
Dixova brusírna - malebná průmyslová stavba s vysokým komínem a typickými architektonickými prvky bývalých Sudet byla postavena v roce 1874 a zachovala se jako jediná. V roce 1868 ji založil vážený mlynář ze Starého mlýna ve Velké Úpě Ignác Dix.
K tomu, aby vznikla nová fabrika na Úpě, bylo vodní právo podmínkou. To kvůli již zmíněnému pohonu. V areálu brusírny najdete několik kamenných pilířů, které podpíraly dřevěný žlab. Jím byla přiváděna voda na transmise a později i turbíny, které vyráběly elektrický proud.
Ignác Dix tedy nejprve postavil brusírnu. V ní se za pomoci metrových kamenů brousily smrkové špalky na samotnou vlákninu a ta byla pak dodávána do místních papíren. Počátkem 20. století ale Dix pochopil, že nejen dřevovina mu může přinášet zisk, a tak přistavěl další část továrny a začal vyrábět jednoduchý balicí papír a lepenku. V té době zde na šesti brusech a jednom papírenském stroji pracovalo 40 lidí. Dřevo se zde brousilo až do požáru v dubnu 1965.
Architektonická památka
Areál Dixovy brusírny je dnes památkově chráněný. Dominuje mu hlavní trojkřídlá budova, postavená z opracovaných rulových kvádrů, která má cihlami obložená okna a dveře. Třípodlažní správní budova má zachovalá kovová okna se zbytky původních omítek. K továrně náleží také vysoký osmiboký komín a bývalý vodní náhon.
Památkáři je ceněno především lícové kamenné zdivo, které spolu s detaily fasády i zasazením do krajiny činí ze stavby skutečný krkonošský skvost a ukázku stavební zručnosti i umu našich předků, kteří si vystačili s místním materiálem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Po vstupu do EU následovala v Lotyšsku vlna emigrace. V sousedních zemích hledají lepší život
-
Do zaostávajících regionů jde jen zlomek peněz. Ministři o tom vědí, ale neřeší to, tvrdí senátor
-
‚Jděte do pr**le.‘ Sochař Černý bránil v televizi své motýly na obchodním domě Máj v Praze
-
Podobnému autu jsem ještě nežehnal, řekl biskup po posvěcení chladírenského vozu pro Ukrajinu
