Do dříve nepřístupné budovy Federálního shromáždění můžete vzít i děti

22. listopad 2017
Česko – země neznámá

Bývalé sídlo Pražské burzy, Federálního shromáždění a Rádia Svobodná Evropa dnes patří Národnímu muzeu. Futuristická stavba stojí hned vedle pražské magistrály, kousek od Václavského náměstí, doslova všem na očích. Přesto byla léta veřejnosti nepřístupná. Do parlamentu mohl vstoupit málokdo a do Rádia Svobodná Evropa z bezpečnostních důvodů zrovna tak.

Od roku 2009 se ovšem její prostory „pod hlavičkou“ nové budovy Národního muzea postupně otevíraly veřejnosti. Nejprve to bylo jen v rámci prohlídek, dnes jsou tu muzejní expozice, výstavy a konají se tu přednášky. S historickou budovou Národního muzea tu novou propojí tunel pro návštěvníky.

Od burzy k výstavám

Nejstarší část nové budovy Národního muzea, projektovaná Jaroslavem Rösslerem, byla postavena v roce 1938 a sloužila jako Pražská burza peněžní a zbožní. V letech 1945 až 1946 zde sídlil parlament. V roce 1964 byl zpracován první návrh přestavby budovy, na kterém se podíleli architekti Karel Prager, Jiří Kadeřábek a Jiří Albrecht.

Prostory bývalé peněžní burzy

Ke stávajícímu objektu Pražské burzy byla přistavěna další část a zároveň byla vztyčena unikátní nadstavba. Ta je řešená pomocí ocelového svařovaného nosníku, tedy jakési mostní konstrukce, které se říká Vierendeelova konstrukce. V budově pak sídlilo Federální shromáždění a po něm Rádio Svobodná Evropa. Od roku 2009 slouží Národnímu muzeu a jeho návštěvníkům.

Ti v ní objeví zoologickou expozici Archa Noemova, která je zavede do světa živočichů obývajících naši planetu. Soustředí se především na obratlovce, ale všímá si i ohrožení světové fauny, na které upozorňuje samotný název expozice. Návštěvníci se tak i po dobu rekonstrukce historické budovy Národního muzea mohou setkávat s oblíbenými exponáty.

Zblízka si mohou opět prohlédnout například ledního medvěda Alíka z pražské ZOO, losa evropského, který je považován za jednoho z prvních losů na našem území po několika stech letech nebo prase savanové, jež bylo vystaveno na africké výstavě Emila Holuba už v roce 1892. Dočasně jsou k vidění i velmi vzácné exponáty dnes už vyhynulých živočichů.

Do konce ledna v nové budově Národního muzea potrvá výstava Fenomén Masaryk k 80. výročí úmrtí Tomáše Garrigue Masaryka. Do konce příštího roku zde můžete navštívit i přírodovědnou výstavu Světlo a život, která představuje život v jeho nejrozmanitějších formách přizpůsobených na (ne)dostatek světla v různých biotopech.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.