Doubravický zámek sloužil jako škola i skladiště. Zbyly z něj trosky

Nádvoří zámku - Foto: Miroslav Kobza

Nádvoří zámkuFoto: Miroslav Kobza

Doubravice patří k nejjižnějším vesnicím šumperského okresu. Rozkládá se na terase nad řekou Moravou, což ji předurčovalo k osídlení už v pravěku. V době ranně feudální prý právě tady vznikla jedna z prvních tvrzí v kraji a podle legendy je jejím pokračovatelem zámek, který stojí i přes svůj špatný stav stojí uprostřed obce.

Dodnes nevíme, kdy byla ves vlastně založena. Někteří historikové její vznik kladou již do 12. století. Gregor Wolny pak ve své Topografii uvádí, že v roce 1235 držel obec jakýsi Holač z Doubravice. První potvrzená zpráva o vsi spadá až do roku 1293, kdy je uveden v dokumentech jistý Protiva z Doubravice. 

Obec byla od počátku samostatným statkem, ovšem nijak velkým. Část obce totiž už v roce 1330 patřila i jiným majitelům. Samotnému zemanu z Doubravice je připisováno šest lánů, tvrz, hospodářský dvůr a mlýn. Ke spojení obou dílů došlo po velkém střídání majitelů až v roce 1448, kdy Hynek z Rokytnice koupil obě části. To už ovšem nestála zdejší tvrz, která byla zničena za husitských válek. 

Kartuziáni tvrz přestavěli na zámek 

Ještě dnes najdeme v zámku původní klenby - Foto: Miroslav Kobza

Ještě dnes najdeme v zámku původní klenbyFoto: Miroslav Kobza

Majitelé Doubravice se střídali až do roku 1463, kdy se statek dostal do rukou Bítovských ze Slavníkovic, jejichž potomci se pak na panství udrželi až do roku 1624. Za třicetileté války byla vesnice i celé panství značně poničeno a v listinách je po švédském vpádu dokonce uváděno jako zkažené. Jeho majitelé se jej hodlali zbavit, a tak jej v roce 1669 vložili do majetku kartuziánského kláštera v Olomouci, který již před tím vlastnil sousední Moravičany. Za jeho držení obce vzniklo větší panství, které přetrvalo až do konce patrimoniální správy.  

Kartuziáni stojí za stavbou doubravického zámku, který vznikl na pozůstatcích někdejší tvrze v sedmdesátých letech 17. století. Sloužil jako správní budova statku až do roku 1869, kdy zde vznikl Vyšší hospodářský ústav. Tato škola měla vychovávat odborníky v zemědělských oborech, její trvání ale nebylo dlouhé, zanikla v roce 1876. Podle některých záznamů se prý studenti místo učení raději věnovali různým zábavám a škola se stala trnem v oku místních obyvatel. 

Zámek od té doby fungovall jako sladovna, skladiště nebo dřevařská továrna. Vlastnil jej kardinál Fürstenberk, hrabata Dubští a nakonec židovští majitelé – sestry Tauberovy, které před válkou zámek narychlo prodaly a odešly do Vídně. 

Dědeček současných majitelů zámku zde ještě stačil provozovat dřevovýrobu a pražírnu kávy, když mu byl objekt zabaven. Po desítkách let socialistického hospodaření byl zámeček potomkům vrácen doslova v troskách. V současné době se jej snaží zachránit, ale cesta k opravě bude ještě velmi dlouhá. 

Autor:  Miroslav Kobza
Pořad: Česko - země neznámá  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: pondělí-pátek 13:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Vyberte si svůj region

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace