Důl Jeroným na Sokolovsku vám otevře svět středověkých horníků

Největší rozmach zažíval Důl Jeroným v 16. století, kdy rostla poptávka po cínu. Ale jak se vlastně cínová ruda neboli cínovec těžil? A proč tak složitým hlubinným způsobem? Důvod byl prostý. Vyrýžování cínonosných potoků a rýžovišť ve Slavkovském lese. V Dole Jeroným se těžilo po několik generací. Za celou dobu existence dolu bylo odhadem vytěženo 500 až 700 tun cínu.

Existovaly dva způsoby, které používali tehdejší havíři. Velice namáhavé sekání a tesání pomocí želízek a palic a o něco málo snadnější metoda pomocí ohně. Šlo o nahřátí tvrdé žulové horniny a její následné prudké ochlazení pomocí vody. Díky tomu žula popukala a cínovec šel těžit trochu lépe.

Čtěte také

Při prohlídce dolu bezpečně poznáte, kde se jakou metodou pracovalo. Důlní chodby a komory zdobí buď stopy po želízkách a špičácích, nebo jsou očouzené od sazí.

Dnes je díky nové expozici možná prohlídka přístupných prostor s průvodcem, který vás seznámí se všemi detaily těžby. Z vytěžené horniny se tehdy vyrábělo hlavně cínové nádobí.

Bez zábradlí i bez světel

Protože je Důl Jeroným národní kulturní památkou, nenajdete v něm ani zábradlí, ani osvětlení. Odměnou vám bude ale opravdu autentický zážitek. Důl je unikátní ukázkou hornické kultury a lidské dovednosti.

Vstup pod zem začíná u žulového portálu|foto: Pavel Halla

V důlních prostorách se dokonale zachovaly komory, chodbice, odpočívadla, výstupky včetně charakteristických úsporných spojovacích chodeb, kde byste dnes museli chodit téměř po kolenou.

Důl Jeroným najdete asi kilometr západně od bývalého Královského horního města Čistá. Po druhé světové válce bylo městečko srovnáno se zemí československou armádou. Dnes ho připomíná jen památník.

Kapacita prohlídek je omezená na maximálně 10 osob. Je proto dobré se na prohlídku předem objednat. A kdyby se vám dolů do dolu nechtělo, můžete se s podzemím a historií seznámit pěkně na povrchu. V expozici Dolu Jeroným.