Expozice lesnictví v Branné odhaluje, jak se v minulosti živili místní horalé

Expozice vznikla díky manželům Burianovým v někdejší staré stodole jednoho ze zbořených měšťanských domů na náměstí v Branné.

Už v nejstarších dobách se zde těžilo dřevo pro potřeby zdejších dolů. Později bylo dříví hlavním palivem pro hamry zpracovávající vytěženou měděnou a železnou rudu. V pozdějších letech kolem Branné vyrostly i sklárny, jejichž pece rovněž roztápělo dřevo z jesenických lesů. Na konci 19. století pak s rozvojem papíren zpracovávajících dřevní hmotu poptávka po této surovině ještě vzrostla.

Majitelé kolštejnského panství (do roku 1946 se Branná jmenovala Kolštejn) považovali místní lesy za velké bohatství, které se snažili využít. Prim v tomto hráli po Bílé Hoře zejména Lichtenštejnové. Jejich lesní správa spravovala celkem 8 552 hektarů lesů, které obhospodařovali stovky nevolníků a později zaměstnanců lesní správy.

Na přelomu 19. a 20. století dokonce v horách nad Brannou postavili lesníci několik větví úzkorozchodné lesní železnice, která pomáhala svážet dřevo po velkých polomech. Její stopy jsou v lese dodnes patrné a nedaleko osady Josefová byla obnovena i část někdejší gravitační svážnice jako součást nové naučené stezky.

Samotná lesnická expozice v Branné představuje například sáně „rohačky“, na kterých se v minulosti sváželo dřevo z hor. Kromě toho jsou zde ukázky školkařského vybavení k pěstování sazenic stromků a také sazečské nářadí pro vysazování lesa. Těžební techniku reprezentují pily ruční i první motorové. Asi nejvíc zaujmou obrovské „dvojmužné“ pily, které byly přes svou hmotnost využívány v horském terénu Jeseníků.

Šestimetrové nebozezy

Nechybí ani nářadí zpracovatelů dřeva. Kromě tesařských teslic a dalšího vybavení může návštěvník spatřit ukázky stolařských nástrojů, výrobu šindelů či šestimetrové nebozezy, které se používaly k vrtání dřevěného potrubí.

Původní měšťanský dům už bohužel nestojí, nahradilo jej parkoviště. Stodola však slouží jako muzeum|foto: Miroslav Kobza

Zajímavá je také expozice myslivosti, kde jsou k vidění nejen lovecké trofeje, ale i zástupci jesenické fauny, včetně tetřeva a tetřívka, kteří se v okolí Branné dodnes vzácně objevují.

Při příchodu se můžete také podívat, jak je to s dlouhověkostí jesenických stromů. Na řezu kmene smrku najdete významné události naší země zaznamenané v letokruzích stromu.

V prvním patře stodoly se v současné době bádá po stopách císařovny Sissi v Jeseníkách a okolí. K vidění je figurína fořta a fořtové a také ukázka toho, jak si v dávných dobách myslivci sami vyráběli střelivo do loveckých zbraní.

Expozice je přístupná na požádání v místním informačním centru, které se na léto stěhuje přímo do stodoly.