Haldy nad Vernéřovskými doly nedaleko Aše se dodnes třpytí cínem

24. červen 2015
Česko – země neznámá

K přírodní památce Vernéřovské doly u Aše v Karlovarském kraji nevedou turistické značky. Ani na turistickém rozdělovníku v nedalekém Vernéřově o nich není zmínka. Přesto stojí za to tenhle zajímavý kousek přírody pozměněný dávnou těžbou cínu navštívit.

Z Venéřova se od informačního rozdělovníku Klubu českých turistů dáte do kopce. Po levé straně budete míjet historickou restauraci. Asi po půl kilometru se na lesní křižovatce vydáte doleva. Po úpatí dojdete až k nenápadné loučce označené cedulí Přírodní památka s českým státním znakem.

Svažitá udržovaná louka už na druhý pohled dává tušit haldy hlušiny dávného dolu. Vchod do dolu je dnes z bezpečnostních důvodů zakrytý betonovým poklopem. Kousek od původního vstupu najdete informační cedulku se základními informacemi.

V roce 1490 dostali bratři Vít a Oldřich Zedtwitzovi od českého krále Vladislava Jagellonského povolení otevřít a provozovat doly na zlato, stříbro a jiné kovy na celém ašském území. Těžili tu cín a pevně věřili, že by mohli najít i zlato a stříbro. Měli přece univerzální královské povolení tyto vzácné nerosty těžit. Bohužel, zlato ani stříbro ale v této lokalitě nebylo.

Kolem historické restaurace půjdete přímo do kopce

Důl vznikl mnohem později

Cín se v 15. a 16. století těžil povětšinou rýžováním. Po tomto způsobu získávání kovů zůstávaly na březích potoků hromady proprané hlušiny. Později, když byly povrchové nánosy vzácných nerostů odtěžené, muselo se hlouběji pod zem. A nerost se proto začal dolovat. Tak vznikly Vernéřovské doly.

Naleziště cínových nerostů u Vernéřova bylo světově mimořádné. Jak dlouho se ve Vernéřově těžilo, není známo. Ale ještě kolem roku 1700 nechal Kryštof Zedtwitz, potomek bratrů Víta a Oldřicha, zapsat do obchodního rejstříku dohodu o těžbě kovů a nerostů v této lokalitě.

Vernéřovské doly

Když už budete ve Vernéřově

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1395. Vernéřov je malá vesnička v údolí mezi obcemi Horní a Dolní Paseky. Od Aše je Vernéřov vzdálený asi čtyři kilometry. Ještě na konci 19. století žilo ve Vernéřově okolo tisíce obyvatel. Po II. světové válce, kdy bylo německé obyvatelstvo vysídleno, se počet radikálně snížil až na současných přibližně sto.

Zajímavou budovou v obci je bývalá škola, která má jako jediná stavba ve Vernéřově cibulovitou věžičku. Zachovaný zůstal také historický hostinec, který svému účelu slouží dodnes. Nad bývalým vernéřovským mlýnem můžete navštívit Petrovu studánku, kterou tady v roce 1912 vybudoval ašský měšťan Gustav Geipel.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1583.7648881833566!2d12.242815536219295!3d50.222687949787236!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDEzJzIyLjAiTiAxMsKwMTQnMzMuMCJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1435137954186" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0" allowfullscreen></iframe>
autoři: Pavel Halla , redakce
Spustit audio