Hamr je vodou poháněné obří kladivo. Jeho práci uvidíte ve Svobodných Hamrech
Osada Svobodné Hamry v Pardubickém kraji získala svůj název od vodou poháněného hamru. Původně se jí říkalo Hamr nad Kamenicí a teprve až od poloviny 18. století se začal používat německý název Freihamry. Počeštěná podoba Svobodné Hamry se užívá dodnes.
Jde o řemeslnickou osadu. Pozná se to podle toho, že domky stojí těsně vedle sebe bez přilehlých pozemků. V kraji mezi Trhovou Kamenicí a Hlinskem bylo zpracovávání železné rudy běžné už v 15. století. V místním hamru našlo práci v závislosti na množství zakázek pět až dvanácti lidí. Ze železa vykovávali buď přímo výrobky, nebo železo zpracovávali jako polotovar pro další práci kovářů.
Místní hamr měl dvě kola, která roztáčela voda z náhonu. První kolo pohánělo obří kladivo, tzv. kobylí hlavu, které zpracovávalo žhavé železo na kovadlině. Hlava kladiva měří kolem 80 centimetrů a držadlo několik metrů. Kladivo je upevněno do tzv. kozla, což je stolice z dubových trámů ukotvená pevně v zemi.
Druhé kolo hýbalo obřím měchem. Hamerník mohl pomocí kladky pouštět více či méně vzduchu a regulovat tak žár ve výhni nutný k tavení železa. Měch z volské kůže pochází z 19. Století a má přes metr na délku.
V zadní části čeká funkční mlýnice
K obnově hamru ve Svobodných Hamrech došlo v 80. letech 20. století, současně s budováním muzea v přírodě na nedalekém Veselém Kopci. Musel být znovu postaven na základech už zaniklého hamru.
Ve Svobodných Hamrech byl dříve i panský mlýn, a proto stavitelé muzea umístili do zadní části hamru také mlýnici, aby návštěvníkům představili tradiční mlynářskou výrobu. Je tu například tzv. holendr, ve kterém se vyráběly kroupy. Jde o buben, také poháněný vodou, který byl vymazaný jílovou mazaninou. Dovnitř bubnu se nasypal oves, který se při pohybu obrušoval do podoby krup.
Dalším zařízením mlýnice je tzv. žejbro, které sloužilo k mletí obilí na mouku, kdy namletá mouka nepadala do truhly, ale na připravený pult.
Středověká krčma
Přes silnici naproti kovacímu hamru stojí starodávná krčma, ve které se točí pivo už více než 400 let. První písemné zmínky o této hospodě jsou uvedeny ve "Vejsadním listu" z roku 1613, což znamená, že je hospoda jednou z nejstarších v Čechách. Uvnitř krčmy je nádherný původní interiér. I proto byla Hamerská krčma prohlášena za kulturní památku České republiky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Pobaltí se chystá na válku, hloubí zákopy. Putinovo Rusko tam srovnávají se SSSR, hlásí zpravodaj
-
Referendum si Češi nepřejí, nad Unií ještě ‚nezlomili hůl‘. Zároveň ani nechtějí další evropskou integraci
-
Nízké preference, velké naštvání. U lidovců panuje nespokojenost s vedením a spřádají plány na sjezd
-
Chytil příležitost za pačesy a žije svůj sen, říká o Krejčího formě v NBA bývalý basketbalista Zídek