Helfštýn vstává z popela už 100 let. Hrad přitom zdemolovali jeho majitelé

22. červenec 2016
Česko – země neznámá

Hrad Helfštýn na Přerovsku patří díky své poloze na vysokém ostrohu nad údolím řeky Bečvy k typickým dominantám jižní části Moravské brány. Přestože vypadá z dálky monumentálně, jedná se vlastně o zříceninu, jejíž rekonstrukce stále probíhá. I díky tomu na hrad ročně zavítají tisíce návštěvníků.

Údolím Bečvy odpradávna procházela dopravní spojnice severu a jihu Evropy, včetně jedné z větví tzv. jantarové stezky, a tak byly okolní kopce osídleny už od pravěku.

Počátky samotného Helfštýna jsou ale zahalené tajemstvím. Neexistují žádné spolehlivé dokumenty o jeho vzniku, obecně se předpokládá, že hrad si v poslední čtvrtině 13. století postavil slezský rytíř Friduš z Linavy jako základnu pro loupeživé výpady do okolí a k obchodní stezce.

Původní hrad tvoří základnu dnešního paláce na ploše 50 krát 30 metrů. Byl opevněn silnou hradební zdí s mohutnou okrouhlou věží na jižní straně hradiště. Celý areál ohraničoval široký parkán a ochranný příkop.

Ve 14. století se stal vlastníkem Helfštýna příslušník jednoho z nejpřednějších rodů Moravy, Vok z Kravař, a vytvořil z něj centrum rozsáhlého panství. V držení jeho potomků a příbuzných pak zůstal Helfštýn déle než 100 let. Postupně se přestavěl do podoby pevnosti.

Majitelkou hradu byla i pětiletá Kateřina z Ludanic

Kolem hradu se následující desítky let točila řada majitelů. Díky Vilémovi z Pernštejna například Helfštýn získal svůj typický protáhlý půdorys, mezi vlastníky se vystřídala i Kateřina z Ludanic, které bylo teprve pět let. Nejspíš ji ale budete znát především jako manželku Petra Voka z Rožmberka, kterou se stala v roce 1580.

Dodnes je Helfštýn monumentální pevnost

Po bitvě na Bílé hoře hrad získal kardinál František z Ditrichštejna. Přestože stavba odolala švédským a dánským vpádům, přemístil si Ditrichštejn sídlo svého panství na zámek v Lipníku nad Bečvou.

Čtěte také

Po skončení třicetileté války už neměl zájem hrad udržovat a císařská kancelář také ne. Hefštejn byl proto částečně pobořen, aby nepadl do rukou případnému nepříteli. Za tureckého vpádu v roce 1663 a povstání v Uhrách v roce 1680 dostal znovu císařskou posádku a došlo k částečné opravě. Vše bylo ale opět jen dočasné.

Snahy o obnovu pevnosti se objevovaly i později, například za prusko-rakouských válek v 18. století, vždy se ale udělalo jen to nejnutnější a hrad byl poté opět opuštěn. Ditrichštejnové jej nakonec sami zčásti zdemolovali a dokonce se část budov rozstřílela při dělostřeleckém cvičení v roce 1817.

Helfštýn nakonec zachránil turistický ruch. Zřícenina byla už na konci 19. století hojně navštěvovaná a po roce 1911 se objevily snahy o opravu a dostavbu areálu. Nejvíce práce v tomto směru proběhlo po druhé světové válce, díky čemuž mohl být hrad zpřístupněn veřejnosti. Ročně jej navštíví přes 90 tisíc návštěvníků.

Od roku 1981 je Helfštýn také místem setkávání uměleckých kovářů z celého světa na tradičním Hefaistonu. Jejich díla zdobí prostory hradu a dokreslují unikátní atmosféru této původně středověké pevnosti.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.