Hibschova stezka vzdává hold významnému geologovi. Má na ní i svůj vlastní kámen

9 fotografií

Hibschova stezka byla slavnostně otevřena 1. května roku 1927, tedy ještě za života velkého geologa. Tvoří ji okruh dvanácti křemencových balvanů bizarních tvarů na cestě ze Skalice do Žitenic. Balvany na první pohled připomínají pískovec, ale díky zpevnění původní pískové vrstvy jsou mnohem odolnější vůči erozi. V krajině tedy jen tak nezaniknou.

Každý balvan na čtyřkilometrovém úseku má svoji informační tabuli se jménem některého z významných vědců své doby, a tak se dozvíte, čím se ten který vědec zapsal do dějin. A jakými jmény se kameny například chlubí?

Cornuův kámen - Marie Alfréd Cornu (1841–1902), profesor experimentální fyziky a předseda Francouzské akademie věd. Profesor Cornu kromě jiného podstatně zpřesnil hodnotu rychlosti světla.

Korbův kámen – Rudolf Korb (1845–1925) si vysloužil přezdívku „Apoštol ochrany přírody“. Už v roce 1898 vykoupil lesní pozemky na kopci Dubina u Stvolínek a založil tu tzv. Boží zahrady, první chráněný přírodní park v Evropě. Nadále ponechal celé území přírodním procesům a přirozenému vývoji.

Hibschova stezka byla slavnostně otevřena 1. května roku 1927, tedy ještě za života velkého geologa|foto:Stanislava Brádlová,Český rozhlas

Hibschův kámen – Josef Emanuel Hibsch (1852–1940) prochodil a dokonale zmapoval oblast Českého středohoří. S jeho údaji pracují geologové dodnes. I on byl pozoruhodným ochráncem přírody. Právě on zachránil takové unikáty, jako jsou kamenné varhany pojmenované Panská skála u Kamenického Šenova nebo skála Vrkoč na vaňovské straně Labe anebo Komorní hůrka. Všechny tyto lokality dnes mají statut národní přírodní památky. Autor knihy Tajemství Českého středohoří Jiří Svoboda upozorňuje, že Hibschův kámen ve stejnojmenné naučné stezce je nejmalebnější – tvarem připomíná sfingu nebo ležícího lva.

Josef Emanuel Hibsch se dočkal uznání nejen v podobě naučné stezky, ale také v podobě názvu jednoho minerálu. Termín hibschit se používá i v angličtině a němčině. Jde o krychlový nerost ze skupiny granátů a vyskytuje se poměrně vzácně. Odborné prameny uvádějí jen tři lokality v Čechách – Mariánskou skálu v Ústí nad Labem, Českolipsko a Nebočady u Děčína.