Honosná radnice v Moravské Třebové má u vstupu zazděné motovidlo i moravský loket
Moravské Třebové v Pardubickém kraji se kdysi říkalo Moravské Athény, a to díky rozkvětu města v dobách renesance. A tak není divu, že na tamním náměstí mají překrásnou renesanční radnici, která patří k nejhonosnějším v Česku. A protože v ní sídlí městský úřad, může si každý historické prostory prohlédnout.
Už kamenný portál vstupu do moravskotřebovské radnice není obyčejný. Je v něm zazděné motovidlo, které sloužilo k měření délky prodávané příze na městském trhu. Součástí kamenného ostění je také moravský loket. Ten byl delší než český, měřil 78,9 centimetrů. Ke sjednocení českých a moravských měr a vah došlo až v roce 1708. Na Moravě jsou dnes k vidění pouze dva moravské železné lokty, jeden v Moravské Třebové, druhý v Kyjově.
Dvoupatrová renesanční radnice je dominantou náměstí T. G. Masaryka. Původní dřevěnou stavbu zničil požár, nová radnice s věží byla dokončena v roce 1523. Další požár na sebe ale nenechal dlouho čekat, a tak se v 60. letech 16. století radnice musela opět přestavovat.
Od té doby si zachovala svoji původní podobu. Její interiéry tvoří bohatě zdobené klenby, malované omítky a také výjimečná freska s biblickým námětem. Dokonce je díky vytesaným letopočtům známé i přesné datum zaklenutí jednotlivých místností. V této době byl postavený zadní trakt radnice s arkádami a bohatou sgrafitovou výzdobou, který svého času sloužil jako vězení.
Šalamounův soud i spoutaný vězeň
Působivě klenuté místnosti najdete v celé radnici, ať už v pozdně gotické vstupní hale mázhausu, v renesanční obřadní síni nebo v síni konšelů. Právě síň konšelů je nejkrásnějším prostorem moravskotřebovské radnice. Vždy to byla reprezentační místnost, která se dnes chlubí stylovým nábytkem.
Její stěnu zdobí monumentální freska s biblickým tématem. Zobrazuje Šalamounův soud, příběh o dvou ženách, které ve stejnou noc porodily dítě. Jedno z nich ale zemřelo a na zdravé dítě si začaly činit nárok obě ženy. Král Šalamoun proto rozkázal, aby dítě rozsekli a každé dali půlku. Zatímco jedna žena souhlasila, druhá se dítěte raději vzdala, jen aby ho zachránila. Tak prokázala, že je jeho skutečnou matkou.
Moravskotřebovská radnice má ale svá tajemství. Při přestavbě v 19. století byly v zazděném prostoru objevené kosterní pozůstatky neznámého člověka. O koho šlo, se už tehdy nikdo nedozvěděl. Mohl to být vězeň. Spolu s kosterními pozůstatky se totiž našla také pouta s letopočtem 1563. Zazděný nešťastník měl budovu patrně symbolicky ochránit před další zkázou. Podobné případy jsou totiž známé i z jiných míst.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kaderka nás měl za nepřátele a lháře. Kdo s námi mluvil, ten na to doplatil, popisuje reportér Janoušek
-
Paliativní péče a eutanázie jsou spojené nádoby. Zákon je však třeba nastavit přísně, říká senátorka
-
Máme potřebu hledat střední cestu a nevyčnívat, ale proč nebýt ambiciózní, říká ekonomka
-
Hokejisté Pardubic jsou krok od zisku trojefe pro mistra extraligy, v pátém zápase porazili Třinec 3:0