Hrad Bradlec psal svou historii jen chvíli. Romantické ruiny vypovídají o umění středověkých stavitelů

"Orlí to bylo hnízdo. Postaven na vysokém ostrém kopci ovládajícím široké okolí, na skále tvaru půlměsíce. Skála tato stěží je přístupna, takže na svou dobu byl Bradlec hradem těžko dobyvatelným," píše se ve Stručném průvodci zříceninami hradu a okolím. Bradlo - terénní útvar, úzký delší skalnatý hřeben - bylo přístupné po prudkém svahu jen od jihu. Tam proto stavitelé vybudovali příkop, val zpevněný kameny a hradby.

Ve své době patřil Bradlec k nedobytným sídlům, vysoká skála skvěle zajišťovala obranu před útočníky. Přesto hrad kolem roku 1417 dobylo královské vojsko Václava IV. Nebylo to ale kvůli síle bojovníků, ale díky lsti. Páni z Jenštejna, tehdejší majitelé hradu, byli velmi výbojní a přilepšovali si loupežemi. Proto král poslal svého hejtmana Hynka Jablonského, aby se s nimi vypořádal. Do hradu ale nebylo možné se dostat. A tak královské vojsko naoko hlučně od Bradlece odtáhlo, aby se ovšem navečer zase tiše vrátilo. Protože se hradní páni obávali dalšího obléhání, vyšli z hradu shánět potraviny. Královští vojáci je pak pochytali a odvedli do Prahy, kde byli oběšeni. Vaněk z Jenštejna, majitel hradu, se králi Václavovi IV. podrobil a byl přijat na milost. Hrad potom dostala darem královna Žofie.

Hrad Bradlec nezbořili, ale rozebrali

Cesta k zřícenině hradu Bradlec|foto: Vladislava Wildová

Od počátku 16. století patřilo panství Valdštejnům. Ti ale raději sídlili na tvrzi v Železnici, protože jim hrad nevyhovoval obytnou plochou, chybělo jim tam pohodlí a také snadná přístupová cesta. A tak Bradlec pomalu pustl. Na konci 16. století už je hrad uváděn jako pustý. Za Viléma Trčky z Lípy byl hrad připojený ke kumburskému panství. To už neměl ani valnou vojenskou hodnotu, proto se mu vyhnulo i pozdější nařízení z roku 1657 o boření pustých pevností, které postihlo sousední hrady Kumburk nebo Veliš.

Velká část hradu zůstala zachována až do první poloviny 19. století, kdy byla zřícenina hradu využita jako kamenolom pro stavbu nedaleké silnice z Jičína do Jilemnice. Z původního panského síla jsou tak dnes jen zbytky. Zůstalo tu přibližně pět procent zdiva.

Dominantou ruiny je čtyřhranná obytná Černá věž, která podle posledních výzkumů měla tři patra. Za povšimnutí stojí otvory po původních trámech. Když se na věž podíváte od západu, uvidíte přímo učebnicovou ukázku setkání tří různých stavebních fází, kterými hrad prošel. Nejkrásnější částí Bradlece jsou trosky Jenštejnského paláce s přimknutou kruhovou věžicí, ve které mohla být kaple.

Zbytky tzv. Černé věže|foto: Vladislava Wildová

Palác měl původně dvě až tři patra. Zdivo poskytl místní lomový kámen, líc tehdy vystavěli z pískovcových kvádrů, což je u českých hradů poměrně vzácné. Další dochovanou částí, která téměř mizí před očima, je zbytek obvodové hradby od obytné věže směrem k paláci. Jedinou stopou po někdejší budově na severovýchodní straně je prohlubeň po zasypaném sklepení.

K zřícenině hradu Bradlec, která je přístupná celoročně, se dostaneme buď od restaurace Na Klepandě asi kilometr po žluté turistické značce, nebo z Bradlecké Lhoty po cestě podél koupaliště (asi dva kilometry). Na Klepandě můžete zaparkovat auto a odtud pokračovat pěšky. Na kole se doporučuje vyjet také od Klepandy, ale i tak je vrchol hradu špatně přístupný, lepší je nechat kola před výstupem na vrchol u stromu pod hradem. O bývalé panské sídlo pečuje dnes Sdružení pro záchranu hradů Kumburku a Bradeece. Kulturní památka je majetkem obce Syřenov.