Hrad Kotnov v jihočeském Táboře se jmenuje po vymyšlené postavě
Známá filmová scéna z Vávrovy husitské trilogie líčí vznik města Tábora jako okamžik, během kterého středověcí revolucionáři nadšeně odevzdávají své cennosti do komunálních kádí. To bylo na jaře roku 1420. Ve skutečnosti jsou ale dějiny Tábora mnohem starší. Jednou z nejstarších dochovaných stavebních památek ve městě jsou zbytky hradu Kotnova.
Hrad založil král Přemysl Otakar II., aby chránil město Hradiště, které bylo zamýšleným centrem panovnické moci na rozhraní jižních a středních Čech. V sedmdesátých letech 13. století proto král nechal obehnat hradbami území budoucího města a na jihozápadním okraji plánované výstavby vybudoval mohutný hrad.
Velkolepé plány na výstavbu Hradiště zhatila králova smrt, hrad Kotnov v tu dobu ale už stál. První písemná zmínka o něm ovšem pochází až z roku 1370, kdy místo patřilo pánům z Ústí. Po vystavění města Tábora husity byl hrad zapojen do jeho hradebního systému.
Už na počátku novověku působil mohutný hrad starobylým dojmem. Jméno Kotnov mu dal renesanční historik Václav Hájek z Libočan. Ten si ve své kronice vymyslel mytického rytíře Kotena, údajného zakladatele hradu z úsvitu českých dějin. V 16. století hrad z velké části padl za oběť požáru, dodnes se dochovala jen jedna z jeho věží a brána, která zároveň sloužila i jako brána v městských hradbách.
Pozůstatky hradu dnes spravuje Husitské muzeum v Táboře, které v dochovaných interiérech buduje novou expozici věnovanou historii města. Ohledně případné návštěvy Kotnova se vyplatí sledovat aktuality na webových stránkách muzea. Bez omezení je možné projít Bechyňskou bránou, která je součástí Kotnova, nebo navštívit bývalé hradní nádvoří, na kterém stojí pivovar přestavěný před několika lety na hotel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Pobaltí se chystá na válku, hloubí zákopy. Putinovo Rusko tam srovnávají se SSSR, hlásí zpravodaj
-
Referendum si Češi nepřejí, nad Unií ještě ‚nezlomili hůl‘. Zároveň ani nechtějí další evropskou integraci
-
Nízké preference, velké naštvání. U lidovců panuje nespokojenost s vedením a spřádají plány na sjezd
-
Nesmíme se divit, že Romové nemají důvěru v instituce, říká zmocněnkyně o anticikanismu