Husův kopec v Nové Pace zdobí starobylý dřevěný kostelík z Podkarpatské Rusi

29. květen 2018
Česko – země neznámá

Na sedmihektarovém soukromém pozemku na Husově kopci v Nové Pace v Královéhradeckém kraji stojí dřevěný řeckokatolický kostel Proměnění Páně a sv. Mikuláše. Do východních Čech se přestěhoval v roce 1930 z obce Obava u Užhorodu díky textilnímu továrníkovi Otto Kretschmerovi.

Novopacká stráň je pro řeckokatolický kostelík v pořadí už třetím stanovištěm. Dřevěná církevní stavba vznikla někdy na počátku 18. století, kdy ji z prastarých dubů postavili karpatší horalé - tajemní Lemkové pro církev Smrčianské. Obec si ale začas postavila větší kostel a ten původní byl v roce 1788 přestěhován do Obavy u Užhorodu, kde mu přidali věžičku a blízko něj, na hřbitově přistavěli malou zvonici.

Za předmnichovské republiky si místo dřevěného kostelíka chtěli obyvatelé Obavy postavit zděný. Už dost poničenou dřevěnou stavbu čekalo zboření, ale naštěstí ji v roce 1930 odkoupil český továrník Otto Kretschmer, který ji pod vedením tesařského mistra Jiránka z Nové Paky nechal přestěhovat na svůj pozemek na Husově kopci v Nové Pace. Do Čech bylo ve 30. letech minulého století přestěhováno celkem šest řeckokatolických kostelů, ale podle vyjádření památkářů patří ten novopacký k nejlépe umístěným a k tvarově nejpěknějším.

Vypadá jako tři stavby spojené dohromady

Kostelík v Nové Pace má střechu pokrytou šindelem různých velikostí. Stupňovité střechy spočívají svými okraji na přečnívajících trámech podepřených sloupy. Na třech stranách tak vznikly podsíně, které chránily zbožné návštěvníky před nepohodou, nebo sloužily k odpočinku na lavičkách, když svatostánek návštěvníkům nestačil. Původní trámy byly prý při výstavbě na počátku 18. století napuštěné volskou krví.

Podsíň kostelíka

Zvenčí má kostelík 14 metrů na délku (z toho na presbytář připadají 4 metry), největší šířka je 8 metrů. Nad vchodem a kruchtou se tyčí nápadně vysoká šestnáctimetrová barokní věž, krytá osmihrannou bání a ukončená zasklenou lucernou s dvojitým křížem. Nad lodí a kněžištěm jsou pak menší cibulové báně.

Do chrámu se vchází jedinými nízkými jednokřídlými dveřmi, a to do tak zvaného babince, tedy prostoru určeného pro ženy. Strop chrámové lodi vyrobený až do hřebene z trámů vyvolává dojem lodí gotických chrámů. Podlaha je dřevěná, špalíková. Presbytář je po způsobu řeckokatolické církve oddělený od chrámové lodi stěnou se třemi vchody a otvíral se jen při bohoslužbách. Uvnitř se ukrývá svatostánek.

Zániku starobylého unikátu zabránili památkáři

Novopacký továrník Otto Kretschmer, vášnivý sběratel a milovník historie a umění, nechal jako náhradu za odstěhovaný dřevěný kostelík v Obavě postavit nový kamenný svatostánek. Každý trám stěhovaného chrámu musel být pečlivě označený a očíslovaný, aby ho tesaři v Podkrkonoší mohli znovu správně sestavit. Většina staletých kostelních dubových trámů byla překvapivě ve velmi dobrém stavu. Aby se převoz stavby z Podkarpatské Rusi vyplatil, uhradil Otto Kretschmer celou jízdu vlaku a na zbývající vagóny dal naložit kulatinu z karpatských hvozdů, kterou doma výhodně prodal.

Bývalá zvonička se do Nové Paky přestěhovala společně s kostelem

Ke kostelíku má osobní vztah i další pokračovatel rodu Kretschmerů Adam, kterého (teprve šestnáctiletého) komunisté po roce 1948 ve vykonstruovaném procesu na rok uvěznili, rodině sebrali majetek a památka na Husově kopci měla vzít za své. Naštěstí zakročila památková péče a dřevěná stavba stojí dál. O to, aby nechátrala, se stará Adam Kretschmer mladší, vnuk Otto Kretschmera.

Prohlídky přestěhovaného a zachráněného starobylého kostelíka na Husově kopci v Nové Pace jsou možné na požádání v Městském muzeu v Nové Pace nebo po dohodě s rodinou Kretschmerů.

autor: VaW
Spustit audio