I Plzeňsko má svůj Karlštejn. Hrad Radyni s děsivou pověstí

26. listopad 2014
Česko – země neznámá

S trochou nadsázky se dá říct, že i v západních Čechách stojí hrad Karlštejn. Karlskrone - Karlova koruna - byl totiž původní název kamenného hradu, který nechal postavit jako strážní hrad pro kontrolu cesty z Německa do Prahy Karel IV. Nachází se nedaleko Starého Plzence u Plzně.

Jak šel čas, měnil hrad majitele i názvy. Protože stojí na skále, které se od pradávna říkalo Radiná, ustálilo se nakonec právě jméno Radyně. Dnes pozůstatky hradu bdí nad stejnou cestou, jakou kdysi putovali důležité náklady a zprávy v tehdejším císařství Karla IV.

To, co se zachovalo z původně dvouvěžového hradu, je i dnes impozantní. Tlusté zdivo je z tvrdého kamene zvaného buližník. Jde o černě zbarvený kámen, který dodává hradu charakteristickou barvu. O nedobytnosti hradu není třeba pochybovat. Dochované zdi Radyně mají průměrnou šířku dva a půl metru.

Důležitý pro obranu a soběstačnost hradu byl zdroj vody. To byl ale na skále ve výšce téměř šest set metrů nad mořem zásadní problém. Vyřešili to důmyslným systémem. Dešťovou vodu sváděli pomocí kamenných žlabů až do ve skále vytesaných přes jedenáct metrů hlubokých cisteren. Z nich pak přelévali vodu do kamenného „trychtýře“ z boku hradu. Odtud se voda rozváděla po celém hradě. Pravděpodobně kromě hladomorny, jejíž část se dodnes také zachovala.

Model původního hradu Radyně v plné síle

Pověst o Radyni není žádná pohádka, ale pořádná „kruťárna“

Podle pověsti založil hrad ošklivý a krutý rytíř Radouš. Měl prý oslí uši, kozí bradu a z úst mu čouhaly dlouhé kančí zuby. Po nějaké době se Radouš oženil, vzal si ale dívku, která ho nechtěla. Proti její vůli ji unesl na Radyni. Po roce se jim narodil syn. Když však Radouš zjistil, že má syn stejné oslí uši a kančí zuby jako on, sprovodil synka i ženu ze světa shozením ze strmých skal pod hradem.

Za jasného počasí je odtud úžasný výhled

Pokus zplodit následníka Radouš ještě několikrát zopakoval, bohužel se stejným výsledkem. Až posedmé se podařilo manželce i se synem uprchnout. Radouš se údajně koncem života poučil, že zjev není na světě to nejdůležitější a začal konat i dobré skutky. Dodnes je prý uvězněn ve sklepení hradu, které se na něj za jedné bouřky sesypalo.

Na Radyni se nejlépe dostanete ze Starého Plzence po značené naučné stezce. Je odtud úžasný výhled do kraje. I samotná atmosféra hradu stojí za to. Hrad se letos ještě jednou otevře pro veřejnost. Mimořádné prohlídky jsou naplánované na 25. a 26. prosince mezi 14. a 16. hodinou. Uvnitř si budete moct prohlédnout například model původního hradu nebo sochu obávaného Radouše.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d1595.1836276991698!2d13.465306934858113!3d49.680940538546345!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470ae59bf77ca071%3A0xcd0a38d90482bfa5!2sRadyne%2C+332+02+Star%C3%BD+Plzenec!5e1!3m2!1sen!2scz!4v1416997777262" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.