Jan Hus není na Staroměstském náměstí sám. Jaké postavy doplňují jeho pomník?

Autorem pomníku je Ladislav Šaloun - Foto: Jolana Nováková

Autorem pomníku je Ladislav ŠalounFoto: Jolana Nováková

Pomník Jana Husa na pražském Staroměstském náměstí ztvárňuje kromě Mistra ještě tři skupinky osob. Vznik monumentu přitom provázela nejprve politická roztržka, pak následovaly dohady o jeho umístění. Peníze na realizaci se vybraly při veřejné sbírce, ale k odhalení práce sochaře Ladislava Šalouna došlo v roce 1915 bez velké pompy.

Spíše jen symbolické předání pomníku Jana Husa veřejnosti má prosté vysvětlení. Probíhala totiž první světová válka. „Bylo to u příležitosti 500. výročí upálení Mistra Jana Husa v Kostnici,“ říká historik Martin Pitro. „Rakousko-uherské úřady nebyly nakloněny žádné veselici a proti odhalení se z pochopitelných důvodů velmi ostře postavila i katolická církev.“ 

Bronzový pomník s masivním žulovým podstavcem stojí na severní straně Staroměstského náměstí. Patří k nejvýznamnějším secesně symbolistním pracím českého monumentálního sochařství. 

Vše okolo pomníku začalo v listopadu 1889 debatou o umístění pamětní desky Jana Husa na budovu Národního muzea. Šlechtic Karel Schwarzenberg v této souvislosti prohlásil, že husité byli „banda lupičů a žhářů“. To vzbudilo velkou nevoli mezi Mladočechy a prakticky ihned bylo rozhodnuto o vybudování pomníku. 

Roku 1890 byl na Staroměstské radnici ustaven Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa, do jehož čela byl zvolen Vojta Náprstek. Finanční prostředky se získaly prostřednictvím veřejné sbírky. Existovalo několik návrhů, kde by měl pomník stát: kromě Malého náměstí třeba i náměstí Václavské či Betlémské. 

První soutěž z roku 1891 vyhrál návrh Vilíma Amorta, který stavbu projektoval na Malé náměstí. Stále ale docházelo ke sporům o nejlepší místo, a tak se vyhlásila další soutěž.
V roce 1901 ji vyhrál tandem Ladislav Šaloun a Antoním Pfeiffer (do soutěže se hlásili třeba i Schnirch, Sucharda nebo Kotěra). O dva roky později byl položen základní kámen, stále ale pokračovaly střety o finální podobu. Původní Šalounův návrh, na němž byl Hus zachycen na hranici se skloněnou hlavou, se postupně měnil až do současné podoby. 

Pomník stojí na Staroměstském náměstí od roku 1915 - Foto: Jolana Nováková

Pomník stojí na Staroměstském náměstí od roku 1915Foto: Jolana Nováková

Aby měl Šaloun větší prostor pro realizaci pomníku, přestěhoval se z ateliéru na Václavském náměstí do nové velké vily podle vlastního návrhu na rozhraní Vinohrad a Vršovic, v dnešní Slovenské ulici (Šalounova vila). 

Sousoší Mistra Jana Husa čítá, kromě vysokého, štíhlého, vzpřímeného Husa s pohledem upřeným na Týnský chrám, tři skupiny lidí: husitské bojovníky, pobělohorské exulanty a rodinu s kojící matkou. Kovolitecké práce provedla firma Srpek z Brandýsa nad Labem. V době vzniku byl pomník vyvedený „doplacata“ coby protipól barokního Mariánského sloupu, který byl ovšem v roce 1918 stržen. 

Čtyři nápisy na žulovém podstavci přibyly až po vzniku Československa, stejně jako dvě mísy pro ohně a ozdobné zábradlí. Od roku 1962 je pomník chráněn jako národní kulturní památka v rámci celého Staroměstského náměstí. V letech 2013 až 2015 došlo k celkové rekonstrukci za zhruba 7,5 milionu korun. 

Pořad: Česko - země neznámá  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: pondělí-pátek 13:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Vyberte si svůj region

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace