Jihlavské metro je v nejširší části jen o pět metrů čtverečních užší než to pražské

8. květen 2017
Česko – země neznámá

Jihlava je známá svým historickým podzemím se svítící chodbou a tajemným duchem. Málokdo ale ví, že město má pod sebou i mnohem modernější síť tunelů. Podle původních plánů jich mělo být 14 kilometrů. Politické rozhodnutí ale stavbu zastavilo, a tak zůstaly kilometry jenom dva. I ty ale slouží svému účelu a občas do nich mohou nahlédnout i turisté.

Hlavní vstup do jihlavských kolektorů je v ulici Křižíkova, nedaleko sídla městské policie. Hned za vraty začíná nejširší páteřní chodba. U vchodu dostanou všichni návštěvníci ochrannou přilbu a gumové rukavice, protože je čeká stoupání po železných žebřících. Kolektorům se také často říká jihlavské metro. Nikdo už neví, kdo název vymyslel, ale pravda je, že páteřní tunel je v nejširší části jen o pět metrů čtverečních užší než pražské metro.

„Jihlavský kolektor byl ražen, aby zde byly uloženy veškeré inženýrské sítě města a nemusely se kvůli nim rozkopávat ulice,“ vysvětluje správce podzemí Jan Šuster. Začátek ražby kolektorů sahá do konce 70. let 20. století. Sítě musely být pod zemí, protože bylo centrum Jihlavy prohlášeno městskou rezervací. Podobný systém funguje například v Praze nebo v Českém Krumlově. Po roce 1989 ražba skončila. V jedné z vedlejších chodeb je k vidění jeden z původních plánů a průvodce na něm rád ukáže, které tunely byly dokončené.

V rámci prohlídky se návštěvníci dozvědí, jakým způsobem jsou inženýrské sítě uložené, jak byly chodby ražené, jak funguje odvětrávání a údržba. Pro představu stojí v některých místech důlní vozíky a ruční nářadí. „Z těžší mechanizace tady byly jen nakladače, jinak se všechno dělalo ručně a střílelo se,“ dodává Jan Šuster.

Mezi největší atrakce prohlídky patří stoupání po železných žebřících. Jiné spojení mezi jednotlivými patry není. „Páteřní větve jsou v hloubce 20 až 25 metrů, nad nimi je mezipatro v hloubce 16 metrů a nad ním je takzvaný vrchní horizont. Z něj jsou prostupy do historického podzemí,“ vysvětluje Jan Šuster.

Vstup do jihlavských kolektorů

Že i něco málo přes 30 let stačí k tomu, aby i betonové chodby začaly vypadat jako jeskyně, dokazuje množství krápníků. „To jsou kalcitové závěsy a tady dole jsou jeskynní perly. My to občas odebereme a dáváme na analýzu,“ říká Jan Šuster. Takové poklady si správce podzemí samozřejmě hlídá. Obyčejné tenké, kterých je v chodbách všude dost, ale dětem klidně naláme.

Jihlavské kolektory jsou pro veřejnost přístupné každou sobotu v několika určených časech. Správce také doporučuje ženám, aby počítaly s tím, že budou stoupat po žebřících a nebraly si na prohlídku sukně a boty na podpatku.

Další informace najdete na www.jihlavskepodzemi.cz.

Spustit audio