Jilemnickému náměstí dominuje Krakonoš. Pán hor opět vyrostl z ledu a sněhu
Pokud zima dovolí, už více než 100 let zdobí jilemnické náměstí sněhová socha Krakonoše. Poprvé se na Masarykově náměstí prý objevil roku 1909. Krakonoš tehdy stál, což spotřebovalo velké množství sněhu i dobrovolníků. Tradiční podoba Krakonoše je proto sedící. A od roku 1997 má stejného autora.
Lopatou, rýčem nebo sekyrou se na jilemnickém náměstí ohání výtvarník Josef Dufek. Každý rok dá pánu hor trošku jinou podobu. Letos je Krakonoš menší než obvykle, ale i tak je to vlastně zázrak, že vůbec vznikl.
Hromada sněhu se na sochu většinou mění v lednu. Letos to ale spíš vypadalo na opakování situace z roku 2016, kdy náměstí zůstalo kvůli nedostatku sněhu prázdné. Předpověď mrazivého počasí na začátek února nakonec dala věci do pohybu. S pomocí těžké techniky se podařilo posbírat sníh na hřišti a na Masarykově náměstí vytvořit potřebnou hromadu. A to byl čas pro Josefa Dufka a jeho dva pomocníky, aby za rekordní dva dny vysochali dalšího Krkonoše.
Sněhový Krakonoš 2018 má několik zvláštností. Patří mezi ty menší, má jen pět metrů. Je nekuřák, protože mu tentokrát chybí fajfka. A klobouk nemá na hlavě, ale drží ho v ruce. „Na klobouk na hlavě nebyl dostatečně kvalitní sníh. Římsa klobouku by určitě brzy spadla a z klobouku by byl vlastně fez. A to by se ke Krakonošovi moc nehodilo,“ usmívá se Josef Dufek. Krakonošovi ale nechybí malebná vesnička, letos jí má po pravici trošku větší než v minulých letech.
Základním nástrojem je lopata
Přestože při tvorbě sněhové sochy přijde ke slovu i technika, hlavní část práce je ruční. Když nakladač navrství hromadu, přichází ke slovu lopata a lopotná práce. Dříve se také samotná hromada vytvářela pomocí lopat a dokonce se stavělo dřevěné lešení, aby byla hromada dost velká na zmiňovanou stojící verzi. Tolik dobrovolníků se ale v současnosti nenajde. „Ona to je těžká práce, práce s lopatou. A jak známo, dneska se mladí už moc k lopatě nehrnou,“ povzdechl si Dufek.
Výtvarník má už pátým rokem dva pomocníky. „Jeden z nich má i nějaké výtvarné cítění a vždycky dopředu volá, jestli ho vezmu do týmu. Tak ten by to po mě snad mohl převzít, až na Krakonoše nebudu moct vylézt,“ míní Dufek. Jako čerstvý sedmdesátník ale po pětimetrové soše ještě hbitě šplhá. Jeho nedávné narozeniny připomíná číslice 70 na přezce Krakonošova opasku.
Jak dlouho bude Krakonoš hlídat jilemnické náměstí, záleží na rozmarech počasí. Raději moc neváhejte. A když do brány Krkonoš vyrazíte, zajeďte navíc do nedalekého Špindlerova Mlýna, kde také narazíte na sněhového Krakonoše od Josefa Dufka. A sněhové Krakonoše můžete vidět i v Rokytnici.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Na genetice tolik nezáleží, říkají dívky z babyboxu. Anežka a Dominika spolu chtějí zůstat v kontaktu
-
Polská vláda oznámila další chystané změny v diplomacii. Chce se vrátit k nehlášeným kontrolám
-
Ženy k více dětem nepřimějí daňové slevy manželů. Potřebují ulehčit s péčí, tvrdí výzkumnice Kalíšková
-
‚Ani na víkend do Minsku nemůžu.‘ Rusko nechce úředníky či státní zaměstnance pouštět za hranice