Jizerské hory se díky Smržovce chlubí přírodní sáňkařskou dráhou

18. leden 2017
Česko – země neznámá

Kolébkou českého přírodního sáňkování i sáňkařského sportu jsou Jizerské hory. První závody se tam konaly už 27. ledna 1895, kdy se prvních 33 závodníků utkalo na horské silnici ze Smědavé do Bílého Potoka. Koncem roku 1909 se otevřela první sáňkařská dráha na Ještědu. Brzy ale získala konkurenci na Černé Studnici.

Horský spolek pro Jablonec a okolí se rozhodl v lednu 1910 vystavět sáňkařskou dráhu z Černé Studnice do Jablonce nad Nisou, otevřela se na Nový rok 1911. A o rok později zahájila provoz i sáňkařská dráha na druhou stranu kopce, do Smržovky.

Sáňkařské dráhy z Černé Studnice do Jablonce a do Smržovky nesloužily jen k závodění, ale i k rekreačnímu sáňkování. Návštěvníci rozhledny postavené v roce 1905 je často využívali k cestě zpátky dolů.

Smržovka se postupně stala sáňkařským pupkem republiky. Dodnes má nejvíc olympioniků a účastníků mistrovství v sáňkování na počet obyvatel. Je tedy na co navazovat. Mezinárodní úspěchy sbírali Smržováci již mezi dvěma válkami, nový sáňkařský oddíl založili znovu v roce 1946 a v letech 1972 až 1975 vznikla na Smržovce betonová sáňkařská dráha, která je sice dodnes sjízdná, ale bez chlazení závisí na rozmarech počasí.

Sáňky si lze půjčit na rozhledně

Přírodní sáňkování, kdysi běžné na každém kopci s upravenou cestou, se kvůli silničnímu provozu dostalo hodně do ústraní. Přitom mezinárodní sáňkařská federace zvažuje zařazení přírodního sáňkování mezi olympijské sporty.

Rozhledna

S opomíjením sáňkování se nechtěl smířit ani bývalý závodník a také trenér Miloš Morávek, který se začal rozhlížet po vhodném kopci, na kterém by mohla vzniknout značená a bezpečná přírodní sáňkařská dráha. Černá Studnice byla jednou z možných variant, a když se o záměru dozvěděl starosta Smržovky Marek Hotovec, bylo hotovo. Přírodní sáňkařská dráha povede z Černé Studnice do Smržovky.

První zájemci se na značené čtyřkilometrové dráze svezli začátkem roku 2016. Mírná zima jim ale moc nepřála, a tak si pořádné svezení turisté užijí až letos.

Volně přístupná dráha začíná nedaleko rozhledny, u vysílače na Černé Studnici. Sáňkaře vedou piktogramy po obecních a lesních cestách ke sjezdovce Filip ve Smržovce. V horní a dolní části dráhy čekejte pořádný sešup, najdou se ale i mírnější místa, kde je za hlubšího sněhu nutné i kousek popojít. Na jednom místě dráha kříží místní silnici k samotě Berany a značení nabádá sáňkaře, aby ze sání sesedli a silnici bezpečně přešli.

Už to sviští od rozhledny

Kdo nemá vlastní sáňky nebo na Černou Studnici zabrousí náhodně, může si v provozní době restaurace na rozhledně sáňky zapůjčit a vrátit je dole u vleku. Sáňkařská dráha je zatím ve zkušebním provozu, a tak si odvoz nahoru musí každý zajistit sám, nebo se vydat na zhruba hodinovou procházku zpátky k rozhledně, kam se dá ale dojet i autem. Procházka zpět je zvládnutelná i pro rodiny s dětmi, pro které je turistická atrakce v podobě přírodní sáňkařské dráhy především určena.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.