Kámen se dvěma křížky v lese u Polné připomíná nešťastnou lásku mladých milenců
Obec Polná na Vysočině má také svého Romea a Julii. Mladí milenci se sice jmenovali jinak, ale jejich příběh je tomu shakespearovskému docela podobný. Jejich pomníček byste našli v lese nad Polnou ve směru na Věžničku.
Kolem rybníka Peklo v Polné vede naučná stezka, kterou u rozcestníku pod kopcem Na Homoli kříží zelená turistická značka. Po té se dostanete na lesní rozcestí, kde stojí tabule s obrázkovou mapou. Vyrobil ji oldskaut František Vacek z Polné. Díky mapě snadno najdete nejen vrchol kopce, ale i malý pomníček, který připomíná dobrovolný odchod ze světa místních nepochopených milenců.
Bylo to v roce 1930, kdy se mladá služka a stavitelský asistent rozhodli vzít si život. Rodiče totiž jejich lásce nepřáli. Oba byli různé víry a navíc z jiných společenských vrstev. Místo, kde je lidé v lese našli, kdosi označil velkým kamenem, na kterém později objevily dva vyryté křížky. Ty se ale časem začaly ztrácet a zarůstat mechem.
František Vacek proto kámen i křížky očistil a pak ho s přáteli napadlo, že by bylo dobré označit místo zřetelněji. „Tak jsme se domluvili, že sem dáme křížek, který bude vidět,“ říká František Vacek. Litinový kříž s kamenným podstavcem dovezli na místo ve vozíku za autem. „Osm lidí nás to sem valilo,“ usmívá se.
Dávný příběh by možná upadl v zapomnění. Františkovi Vackovi ho ale vyprávěla jeho teta, které bylo v roce 1930 pět let. „Pamatovala si, že ty dva mladý lidi byli v polenský márnici, a oni se na ně chodili okýnkem dívat,“ dodává. Není divu, že mu takové vyprávění utkvělo v paměti.
Příběh, datum, jména a povolání milenců dnes nad Polnou připomíná cedulka. Je připevněná na statném 200 let starém smrku, který smutnou událost pamatuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Ponižování a duševní potíže. TikTok jako nástroj pro ‚slutshaming‘ žen a dívek na Balkáně