Kamenný pastýř u Klobuk je nejvyšším menhirem v Česku. Stádo už kolem něj není

29. květen 2015
Česko – země neznámá

Menhiry - kamenné bloky svisle zasazené do země - vždy přitahují pozornost a působí tak trochu tajemně. Nejvyšší menhir v České republice stojí uprostřed pole asi kilometr od obce Klobuky na Kladensku ve středních Čechách. Jeho tvar připomíná lidskou postavu. Proto dostal jméno Kamenný pastýř.

Se svojí výškou 3,5 metru a váhou přibližně 5 tun působí skutečně impozantně. Jde o jeden z mála kamenů v Česku, který můžeme s vysokou pravděpodobností považovat za skutečný pravěký menhir z doby bójské, kdy na našem území ve 4. století před naším letopočtem žil Keltský kmen Bójů.

Archeolog Josef Ladislav Píč v roce 1901 prokázal, že kámen nepochází z této lokality, ale musel být přivezen odjinud. A také uměle vztyčen – byl zasazen do písčité vrstvy nad podložní skálou do hloubky přibližně 50 centimetrů. Kamenný pastýř je z tmavého železitého křídového pískovce. Díky jeho tmavé barvě ho sluneční paprsky velmi rychle zahřejí a pak z něj doslova sálá teplo.

Nejstarší doklady o Kamenném pastýři jsou z roku 1841, kdy je zanesen v mapě. V roce 1852 ale velká bouře podemletý menhir vyvrátila a z kroniky v Klobukách se dozvídáme, že ho místní znovu postavili třemi páry koní.

Kamenný pastýř působí jako skutečná postava

Podle místních obyvatel byl menhir původně obklopen šesti až dvanácti menšími kameny (snad kruhem menších megalitů), které ale později musely ustoupit orbě. Kamenný pastýř tak podle místní pověsti kolem sebe míval stádo oveček.

S tím souvisí i další pověst - ovečky se prý jednomu místnímu pastýři zatoulaly a on tak dlouho zoufale stál, až zkameněl. Ovšem nejznámější pověst o menhiru praví: „Kamenný pastýř při každém zvonění v kostelíku postoupí o jeden krok, který je veliký jako zrnko písku. Až přijde ke kostelíku v Klobukách, nastane konec světa. Konce světa se však bát nemusíme, protože pokaždé, když zvoní na protější straně v Kokovicích, musí se kámen vrátit zpět.“

Ke Kamennému pastýři se váže ještě jedna zajímavost. Jeho umístění intenzívně studoval RNDr. Milan Špůrek. Podle jeho zjištění Kamenný pastýř 30. dubna při východu slunce překryje postupně sluneční kotouč horu Říp a uvede tak počátek keltského svátku Beltain. Stejný úkaz se opakuje na začátku srpna, kdy začíná keltský svátek Lugnasad.

Od menhiru je navíc překrásný výhled do okolí a právě hora Říp v dáli patří k nejkrásnějším pohledům. V roce 2007 bylo místo kolem pastýře upraveno, bylo vydlážděno okolí a také pěšinka vedoucí k silnici. Kolem menhiru je umístěno dřevěné palisádové hrazení a v blízkosti také příjemné odpočívadlo pro turisty.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d3316.741007138834!2d13.985471275331381!3d50.300966312001975!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDE4JzA0LjciTiAxM8KwNTknMDQuMiJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1432892056025" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.