Karlovo náměstí je největší české náměstí. Dříve šlo o Tržiště velké i Dobytčí trh

9 fotografií

Po smrti Karla IV. se náměstí říkalo Dobytčí trh. S dobytkem se opravdu obchodovalo. Jiná evropská města podobné trhy pořádala za městskými hradbami, ale v Čechách bylo zvykem mít koňské a dobytčí trhy ve městě. Prodávalo se zde i obilí a dřevěné uhlí, později výrobky ze dřeva.

Uprostřed Karlova náměstí stávala dřevěná věž. Karel IV. si vymohl u papeže nový pražský církevní svátek - svátek Svatého kopí a hřebů Páně. Slavil se od roku 1354 v pátek po první velikonoční neděli. V tento den se z dřevěné věže ukazovaly říšské korunovační klenoty a vzácné relikvie, které měl Karel IV. v držení jako císař římský. Například kopí svatého Longina, hřeby, části Kristova roucha, trny z Kristovy koruny.

U příležitosti svátku sem přicházely davy poutníků ze široka daleka. Kronikář zmiňuje, že v roce 1369 dorazilo na 100 000 poutníků. „Poutníků byly opravdu davy, dokonce pro ně byl zřízen hřbitov u rotundy svatého Longina, kdyby poutníci slávu nepřežili,“ říká historik Martin Pitro, spoluautor Obrázkového čtení - Karel IV.

Park plný významných osobností

V roce 1382 vyrostla na místě věže kamenná kaple Božího Těla, která pak po 400 let tvořila dominantu náměstí. Architektura kaple byla úplně jiná než u dalších gotických staveb z té doby v Čechách. Vypadala prý podobně jako Kostel Panny Marie v německém Trieru. Kaple se zbourala v roce 1791 a kameny se z ní použily na dláždění ulic.

Dnešní park na Karlově náměstí vznikl asi 500 let po smrti Karla IV. Stojí v něm několik pomníků – například Karolíny Světlé, Elišky Krásnohorské, Vítězslava Hálka nebo Jana Evangelisty Purkyně. A v rámci náměstí pak i zajímavé budovy.

Novoměstská radnice|foto: Jolana Nováková,Český rozhlas

Na rohu Karlova náměstí a Ječné ulice najdete například dům U Kamenného stolu. Za Karla IV. tam skutečně stával kamenný stůl. Dva metry dlouhá kamenná deska, která sloužila k tomu, čemu dnes říkáme peněžní a bankovní transakce. Platil se tu poplatek za místo a procenta z prodeje na tržišti. Ale středověcí směnárníci zde také ověřovali hodnotu mincí a ‚přepočítávali kurz‘. Podobné desky bývaly i na jiných pražských tržištích.

Kostel svatého Ignáce, raně barokní stavba s bohatě zdobeným průčelím a věží, stojí od domu U Kamenného stolu přes ulici. Vystavěn byl v letech 1665 až 1678 jako součást jezuitské koleje (dnešní Všeobecné fakultní nemocnice). Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Doktor Faust ve Faustově domě nebydlel

Na Karlově náměstí se nachází také Mladotovský palác neboli Faustův dům, barokní palácová budova, která stojí na místě bývalého pohanského obětiště. Podél pozemku probíhala významná cesta spojující Pražský hrad a Vyšehrad. Tudy se ubíraly i korunovační průvody. V záznamech z roku 1378 je poprvé zmiňován dům v držení Jana vévody Opavského.

Asi kolem roku 1587 získal palác anglický alchymista a mystik, a také možná špión anglické královny Alžběty I., Edward Kelley. Dům je spojen s faustovskou legendou, přestože v něm historický doktor Faust ve skutečnosti nikdy nebydlel. Pověst vznikla nejspíš díky několika majitelům domu, kteří se věnovali přírodním vědám a alchymii.

Na konci bloku domů stojí měšťanský dům U Kamenného stolu|foto: Jolana Nováková,Český rozhlas

Příběh o doktoru Faustovi a jeho smlouvě s Mefistofelem je od 16. století jedním z nejčastěji zpracovávaných námětů v evropské literatuře. K legendě o Faustovi v Mladotovském paláci přispíval prý otvor ve stropě, který se dlouhou dobu nedařilo zazdít.