Kasárna v pražském Karlíně neslouží vojákům. Chodí se do nich za sportem a kulturou

Kasárny jsou kulturní památkou České republiky. Stojí v Praze 8 v sousedství Negrelliho viaduktu. Ještě v novém tisíciletí tu sídlila posádková hudba, vojenská policie, velitelství a ošetřovna. Dnes se sem chodí za kulturou, děti si hrají na obřím pískovišti, z rozhledny pozorují cvrkot pod sebou. A v zimě se tu bruslí.

Kasárna Karlín, původně Ferdinandova kasárna, pak Karlínská kasárna Jana Žižky z Trocnova, za druhé světové války Hindenburgova kasárna. V letech 1846 až 1849 postavil areál podnikatel Vojtěch Lanna. Měla kapacitu 2 000 mužů a šlo tehdy o největší objekt svého druhu v Praze.

V 19. století zde postupně sídlil 8. sapérský prapor, c.k. pěší pluk č. 91 polního zbrojmistra rytíře Huberta von Czibulky, 5. ženijní pluk nebo vojenská hudební škola. Za druhé světové války sloužila kasárna pro potřeby wehrmachtu, ve druhé polovině 20. století útvarům pražské posádky.

Po srpnu 1968 se odtud chvíli hlásilo protiokupační vysílání nezávislého Československého rozhlasu, v bulharštině a srbochorvatštině. Po zrušení základní vojenské služby měla v areálu sídlo Územní vojenská správa, klub důstojníků v záloze, vojenská policie a cizinecká policie.

Budova byla po neúspěšném pokusu o prodej na podzim 2016 převedena do majetku Ministerstva spravedlnosti (původně ji vlastnilo Ministerstvo obrany). V budoucnu by se areál měl přestavět na justiční palác. Do doby zahájení rekonstrukce je propůjčen kultuře a sportu.

Část budov, která slouží kultuře|foto: Jolana Nováková

„My jsme se s ministerstvem domluvili na dočasném využití toho areálu, protože ministerstvo by jeho údržba zbytečně stála peníze,“ říká Matěj Velek z produkčního týmu, který kasárna zpřístupňuje. Mnoho let nevyužívaný areál se tak změnil na veřejně přístupný park s kulturním programem. Objevíte tu kavárnu, galerii, kino, divadelní scénu a hudební klub. Také rozhlednu, která je sochařským dílem Čestmíra Sušky, nebo obří pískoviště.