Když se na vrch Blaník vydáte na podzim, objevíte krásu tamních bukových lesů

14. listopad 2017
Česko – země neznámá

Legendární středočeský vrch Blaník mají všichni spojený s vojskem Blanických rytířů a s oblíbenou rozhlednou. Kdo se ale vydá na Blaník právě v listopadu, pochopí, jaké přírodní poklady tu Blaničtí rytíři musí střežit. Pokud si při výstupu na horu bude všímat stromů v lese, překvapí ho rozsáhlé bučiny, jejichž listy na podzim získávají jedinečnou zlatavou barvu.

Dnešní blanické bučiny tvoří prstenec kolem celého vrcholu hory Velký Blaník a navazují na původní pralesovité porosty. Při pozorném pohledu člověk zjistí, že mají jedinečný charakter, který hned tak někde k vidění není.

Původní bučiny rostou jak na Velkém, tak i na sousedním Malém Blaníku. Oba vrchy přitom tvoří poměrně tvrdá hornina - ortorula, na kterou se ovšem bukové porosty po mnoha generacích zvládly skvěle adaptovat.

V nižších polohách Blaníku jsou ještě lesy smíšené a najdete tu hodně modřínů. Přibližně od výšky 600 metrů se už vyskytují výhradně buky a nejspíš vás překvapí vás hustota lesa. Stáří stromů je přibližně 90 let. Působivé jsou balvany blanické ortoruly, které jsou doslova rozesety mezi buky. Zvláštností místních buků je právě jejich přizpůsobivost místním podmínkám. Dokáží plně využít potenciálu svého kořenového systému a pevně se zakotvit do blanických kamenitých půd.

Na vrcholu Blaníku roste skutečný prales

Bučiny na Blaníku

Bučiny vytvářejí jakýsi prstenec kolem celého Blaníku. Čím výše stoupáte, tím divočeji les působí. A buky na samotném vrcholu tvoří doslova prales. Les je tu ponechán svému přirozenému vývoji a udržel si tak charakter dávných lesů, které možná pamatují samotné „Blanické rytíře“.

Bukový porost na vrcholu Blaníku má všechny znaky, které dělají z lesa prales – najdete tam hromady dřeva, které se z lesa neodstraňují. Spadlé kmeny starých stromů zůstávají ležet na zemi jako suché doupné stromy, které jsou přirozeným domovem mnoha živočichů. Postupně se rozloží do půdy jako živina a na jejich místě se přirozeně objeví nové stromky. Bukové porosty na vrcholu Blaníku jsou nyní 170 a více let staré, díky čemuž byla ve vrcholových částech Velkého Blaníku vyhlášena přírodní rezervace.

Výstup na horu Blaník si můžete zpříjemnit zapojením do geocachingové hry s názvem „Lesní poklady Blanických rytířů“. Pokud máte rádi přírodu, určitě si hru užijete, protože vás postupně zavede i za dalšími přírodními skvosty Podblanicka.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.