Keltskou stezkou na jižním okraji Prahy se dá dojít až k oppidu na Závisti
Na jižním okraji Prahy se můžete projít Keltskou naučnou stezkou. Najdete ji v přírodní rezervaci Točná – Šance. Je dlouhá 2 až 3 kilometry, nenáročná, s 11 zastávkami, které popisují zajímavosti tohoto území. Nejlepší je vydat se na trasu v Točné, na náměstí Antonína Pecáka a dojít až na Závist, ležící v katastru Zbraslavi.
Jak píše v knize Malá kronika Prahy 12 její autorka Danuta Beranová: „Keltská stezka je průchozí, a tak je možné vstoupit na ni z několika míst. Všechny přístupové cesty a trasa naučné stezky jsou značeny zelenobílými směrovkami a částečně žlutým turistickým značením.“
Deváté zastavení se nachází u vstupní brány do keltského oppida. Archeologické nálezy dokládají, že hradiště nad Závistí bylo pravděpodobně největším keltským městem (oppidem) v českých zemích. Naši předkové ho vybudovali na strmém ostrohu nad soutokem Vltavy a Břežanského potoka v 5. až 4. století před naším letopočtem.
Na přelomu 2. a 1. století před naším letopočtem bylo přestavěno a rozšířeno. Oppidum zřejmě bývalo výrobním, obchodním, správním i obranným střediskem středočeského kmene Bójů. Bývalo skutečným velkoměstem s několika tisíci obyvateli, s opevněním v délce 9 kilometrů a valy vysokými 3 až 9 metrů.
Spolu se sousedními Šancemi zabíralo sídlo plochu asi 170 hektarů. Oppidum mělo svou vlastní akropoli - centrum duchovní moci - s hradbami o délce 70 a šířce asi 55 metrů. Na akropoli byly objeveny v zemi ukryté masivní kamenné stěny patřící možná chrámu nebo obrovskému oltáři nejvyššího keltského boha Taranise. Velikostí a stavební technikou nemají tyto stavby ve střední Evropě obdoby.
Na svazích členěných terasami stály obytné domy a dílny řemeslníků. Fungovala tu i mincovna, která razila zlaté a stříbrné mince. Součástí oppida byla i lokalita Šance na protější straně Břežanského údolí. To Keltové překlenuli. Oppidum zaniklo patrně po vpádu germánských Markomanů nedlouho před přelomem letopočtu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Síť proruských propagandistů odhalovali s Čechy Belgičané. Podplácením se zabývá také Nizozemsko
-
‚Tohle nejsou Velikonoce, jak bývají.‘ V Izraeli kvůli válce v Gaze ubylo až 90 procent turistů
-
PRŮZKUM: Pomlázku plete už jen 21 procent Čechů. Velikonoční zvyky se překvapivě drží v Praze
-
Netanjahu svolil k obnovení jednání s Hamásem o příměří. Izraelská delegace se vrátí k rozhovorům