Keltskou stezkou na jižním okraji Prahy se dá dojít až k oppidu na Závisti

23. duben 2014
Česko – země neznámá

Na jižním okraji Prahy se můžete projít Keltskou naučnou stezkou. Najdete ji v přírodní rezervaci Točná – Šance. Je dlouhá 2 až 3 kilometry, nenáročná, s 11 zastávkami, které popisují zajímavosti tohoto území. Nejlepší je vydat se na trasu v Točné, na náměstí Antonína Pecáka a dojít až na Závist, ležící v katastru Zbraslavi.

Jak píše v knize Malá kronika Prahy 12 její autorka Danuta Beranová: „Keltská stezka je průchozí, a tak je možné vstoupit na ni z několika míst. Všechny přístupové cesty a trasa naučné stezky jsou značeny zelenobílými směrovkami a částečně žlutým turistickým značením.“

Deváté zastavení se nachází u vstupní brány do keltského oppida. Archeologické nálezy dokládají, že hradiště nad Závistí bylo pravděpodobně největším keltským městem (oppidem) v českých zemích. Naši předkové ho vybudovali na strmém ostrohu nad soutokem Vltavy a Břežanského potoka v 5. až 4. století před naším letopočtem.

Na přelomu 2. a 1. století před naším letopočtem bylo přestavěno a rozšířeno. Oppidum zřejmě bývalo výrobním, obchodním, správním i obranným střediskem středočeského kmene Bójů. Bývalo skutečným velkoměstem s několika tisíci obyvateli, s opevněním v délce 9 kilometrů a valy vysokými 3 až 9 metrů.

Pohled k Točné a Závisti z Barunčiny vyhlídky

Spolu se sousedními Šancemi zabíralo sídlo plochu asi 170 hektarů. Oppidum mělo svou vlastní akropoli - centrum duchovní moci - s hradbami o délce 70 a šířce asi 55 metrů. Na akropoli byly objeveny v zemi ukryté masivní kamenné stěny patřící možná chrámu nebo obrovskému oltáři nejvyššího keltského boha Taranise. Velikostí a stavební technikou nemají tyto stavby ve střední Evropě obdoby.

Na svazích členěných terasami stály obytné domy a dílny řemeslníků. Fungovala tu i mincovna, která razila zlaté a stříbrné mince. Součástí oppida byla i lokalita Šance na protější straně Břežanského údolí. To Keltové překlenuli. Oppidum zaniklo patrně po vpádu germánských Markomanů nedlouho před přelomem letopočtu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.