Kmotrovo propadání leží v nejzápadnějším krasovém území Česka

16. září 2014
Česko – země neznámá

Víte, kde najdete naše nejzápadnější krasové jeskyně? Poměrně nedávno to nevěděli ani geologové. Systém krasových jeskyní se teprve před pár lety podařilo odhalit nedaleko osady Háj na Chebsku. Čeští badatelé tu objevili také takzvaný krasový ponor, tedy místo, kde se vodní tok, v tomto případě Zelený potok, propadá do země a mizí neznámo kam. Zatím nikdo nezjistil, kde voda znovu vyvěrá. Místo nazvali Kmotrovo propadání.

Proč zrovna Kmotrovo propadání? Propadl se tu snad nějaký kmotr? Kdepak. Tajemné místo je pojmenované díky svému objeviteli. V roce 1999 tu pátral historik Zdeněk Buchtele a jednou tu procházel i se svým kmotrem z Brna, tedy z blízkosti Moravského krasu. A právě ten tu jako první na místě poznal a prokázal, že se jedná o tzv. krasový ponor neboli propadání. Historik Buchtele pak místo nazval po jeho objeviteli a svém kmotrovi.

Poměrně nová krasová lokalita nese název Dyleňský kras a jde o vůbec nejzápadnější kras v České republice. Není divu, hned na druhé straně hory Dyleň začíná Německo. Kras zůstával dlouhá desetiletí neprobádaný také proto, že se k vlastní smůle nacházel v pásmu neprostupné železné opony. Ze stejného důvodu nebyl ani příliš častým turistickým cílem.

Kmotrovo propadání, tady potok končí

V krasovém území jsou přístupné tři jeskyně

Po pádu minulého režimu a hlavně v posledních deseti letech se krasovému území a jeho zpřístupnění veřejnosti usilovně věnuje geolog Miroslav Marek. V oblasti se mu podařilo znovu odkrýt a vyčistit už tři krasové jeskyně – Hájskou, Dyleňskou a Jeskyni permoníků. Jeskyně jsou přístupné, ale jen na vlastní nebezpečí a jedině s jeskyňářským vybavením.

Geologa Miroslava Marka nyní plně zaměstnává zmiňovaný krasový ponor Zeleného potoka. Nehledě na už provedené průzkumy se totiž stále neví, kde po svém propadu pod zem voda znovu vyvěrá na povrch. A někde přitom vyvěrat musí.

Dosud se neví, kde potok znovu vyvěrá

Proběhla tu už celá řada pokusů, od obarvení pod zem vtékající vody až po její osolení. Zatím bez výsledku. V současné době se tu proto připravuje důkladný hydrologický výzkum. Ten by měl definitivně určit, kde se voda mizící v Kmotrově propadání vrací zpátky na povrch.

Až si ke Kmotrovu propadání naplánujete výlet, čeká vás kromě zajímavého geologického jevu i překrásná příhraniční příroda s rozlehlými lesy a pastvinami. Nejlepší je vydat se tam od obce Stará Voda směrem na Vysokou po zelené turistické trase a odtud směrem na osadu Háj.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d4231.407059204995!2d12.535164732855824!3d49.972118090415!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDU4JzE3LjMiTiAxMsKwMzInMTAuNCJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1410859956426" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Pavel Halla
Spustit audio