Kopec Předina byl místem příjemných setkání, dnes mu dominuje rozhlasový vysílač

Předinu tvoří horniny, které se usadily na dně dávných moří a pozdějším vrásněním byly vyzdviženy nad okolní krajinu. První lidé se zde usadili už v době mladšího paleolitu.

Historicky doložené osídlení v okolí kopce spadá do 12. století. Dá se předpokládat, že už od nejstarších dob byl kopec zemědělsky využíván. Mírně svažité pozemky nebyly pro tehdejší zemědělce problém. Využívaly se i jako pastviny.

Zajímavá je informace místních kronikářů, podle které byly na svazích kopce tři malé rybníčky a zatopený lom Baba. Jméno prý dostal podle těhotné služebné, kterou v jeho vodách měli v dávných dobách utopit. Pravdou je, že pod vrcholem se dodnes v lesíku nachází několik prohlubní, snad po vytěženém kameni.

Na Předině se scházeli zejména mladí lidé z okolních vesnic a bavili se. V roce 1805 úbočí kopce navštívili dokonce i dva císaři. Svědčí o tom trojboká, asi dva metry vysoká a dnes už značně poničená stavba u silnice od Vřesovic k Hradčanům.

Jedná se o torzo mohyly, které se říká Štátula a která připomíná, že se zde zastavil rakouský císař František I. s ruským carem Alexandrem I., když tudy procházeli od Prostějova ke Slavkovu k proslulé bitvě s Napoleonem. Odpočinuli si, pojedli a jistě se i pomodlili za zdar své tehdejší akce a na místě byla záhy postavena tato stavba. Jak vypadala po dokončení, už bohužel nikdo neví. Poničena byla několikrát.

Pietní místo na vrcholu|foto: Miroslav Kobza

Předinu zdobí i nevelká rozhledna

Nejvýznamnější stavbou na kopci je středovlnný rozhlasový vysílač tyčící se do výšky 155 metrů. Byl postaven jako třetí v pořadí v roce 1987 a slouží dodnes. Jeho prvním předchůdcem byl vysílač, který ministerstvo spojů začalo stavět už v roce 1936. Dokončen byl však až v roce 1940 novou okupační správou a pod názvem Reichssender Donau hlásal pravdy nových mocipánů zejména do oblasti Balkánu. Tento vysílač fungoval až do roku 1945. Když se 30. dubna blížila fronta, byl 135 metrů vysoký ocelový anténní stožár o váze 52 000 kg vyhozen do povětří.

Za plotem areálu současného vysílače se tyčí kamenná mohyla, o které se na malé tabulce vně plotu mohou návštěvníci dočíst, že se jedná o geografický střed Moravy. Legenda vznikla v době třetího vojenského mapování, kdy vojenští geometři v roce 1822 postavili na vrcholu tuto mohylu jako zeměměřičský bod, z něhož vycházeli při rozměřování okolí.

Byla zničena, ale při opravě vysílače se i ona dočkala obnovy. Podle dobových informací stála nad původní mohylou jakási konstrukce, na níž se dalo vystoupat a pozorovat krajinu. Ta je už bohužel minulostí.

Rozhlédnout se z Přediny se přesto dá, a to díky rozhledně, které se podle výše zmíněné mohyly začalo říkat rovněž Štátula. V květnu roku 2000 ji tam postavili nadšenci z Kelčic. Výška rozhledny je asi 10 metrů a vyhlídková plošina je ve výšce 7,8 metru. Připomíná spíše velký posed, ale výhled je z ní pěkný. Kromě Drahanské vrchoviny lze spatřit vrcholy Hostýnských vrchů, Chřibů, Maleníku a Oderských vrchů. Podle některých znalců je prý vidět i Hrubý Jeseník.

Mohyla štátula na úbočí kopce připomíná snídani ruského cara Alexandra a rakouského císaře Františka před bitvou u Slavkova v roce 1805|foto: Miroslav Kobza

Do roku 1990 střežilo vrchol Přediny vojsko jako utajovaný objekt. I dnes chrání zařízení vysílače plot, na vrchol ale může vystoupat kdokoli. A tak se zde před Vánoci pravidelně scházejí obyvatelé okolních obcí na kus řeči, k ochutnávce nové slivovice a vánočního cukroví. A vrací se tradice Přediny – místa, kam se chodí za přáteli a možná i láskami.