Koukolova hora u Berouna ukrývá nejvýše položené jeskyně v Českém krasu

Koukolova hora se tyčí mezi Slavíky, částí obce Tmaň, a Popovicemi, které jsou součástí Králova Dvora na Berounsku. Název nese podle Viléma Koukola, který byl v 15. století majitelem popovického panství.

Na vrcholu stojí takzvaná výklenková kaple svatého Blažeje, kterou nechal v roce 1832 postavit Antonín Karel Mudroch, rektor Univerzity Karlovy a vlastník tmaňského panství. O několik desítek let později tam vznikl vápencový lom. Nalámaný kámen se svážel k malé vápenici, která se nacházela severovýchodně od Slavík.

Koukolovu horu tvoří ostrov vápence spodního devonu. Těžba probíhala velmi intenzívně a převážná část vrcholu hory byla odtěžena. Vrchol ale nebyl snížen plošně, takže se zde jako svědectví minulosti tyčí vysoká lomová skála, která dnes nabízí překrásná zákoutí - jeskyně, pukliny i převisy. Toho samozřejmě využívají zejména horolezci, kteří dokonce vyznačili několik tras.

Na Koukolově hoře se ve výšce kolem 455 metrů nad mořem nacházejí jeskyně, které patří mezi nejvýše položené jeskyně v Českém krasu, ovšem mimo území CHKO. Jsou ale nízké a některé dokonce celou skálu protínají, takže je možné puklinami skálu podlézt. Přestože hora není na seznamu chráněných území a nepatří ani k Chráněné krajinné oblasti Český kras, vyskytuje se na ní řada chráněných rostlin, například bělozářka liliovitá, lilie zlatohlávek či okrotice bílá.

Koukolova hora z dálky vypadá jako menší kopec. Na vrcholu vás ale čeká překvapení|foto: Markéta Vejvodová

Z vrcholu hory byl dříve rozhled do celého okolí. Dnes ho poněkud omezují vzrostlé stromy, takže krásně uvidíte pouze na severní stranu – směrem ke Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a na město Beroun. Spatřit můžete také vrchol Děd, který se tyčí nad Berounem, dále Krušnou horu s rozhlednou Máminkou i vesničky roztroušené v křivoklátských lesích.