Kruhová cihelna v Šárovcově Lhotě měla jít k zemi. Díky zachránci si ji můžete projít

5. duben 2017
Česko – země neznámá

Jednou z dominant obce Šárovcova Lhota blízko Lázní Bělohradu je čtyřicetimetrový komín. A je poměrně významný, protože nejde jen o komín. Patří totiž k pozoruhodné stavbě - k historické kruhové cihelně ze dřeva a pískovcových kvádrů.

Přitom měla být v roce 2009 zbourána. Nestalo se to jen díky nadšenci Martinu Pourovi z Hořic, který památku trvale zařadil do svého života a zachránil ji. Ctil při tom její autentickou architekturu a technické vychytávky našich předků.

Budova v minulosti patřila hraběti Augustu Merveldtovi, který ji nechal v roce 1921 postavit podle plánů Theodora Kleina. Dnes ji můžeme považovat za unikát. Podle současného majitele Martina Poura z Hořic je totiž jednou z posledních ve své hmotě a původních materiálech neporušených cihelen s pecí typu Hoffmann. Její vybavení se nezachovalo, Martin Pour ji proto postupně „zabydluje“ inventářem ze starých cihelen, aby mohl návštěvníkům co nejvěrohodněji přiblížit původní výrobu.

Cihelna pro radost místo chalupy

S výstavbou zdejší cihelny se začalo přibližně v květnu 1921 a pozoruhodné je, že hned následující rok se v ní vypálilo půl milionu cihel. Se svými šestnácti komorami ve vypalovací peci bývala jednou z největších cihelen. Cihly se tu pálily přibližně do roku 1962. V roce 1965 koupilo areál mlázovické zemědělské družstvo, které prostory předělalo na sušárnu obilí, a tímto způsobem se využívala ještě nedávno.

Unikátnost cihelny spočívá zejména v tom, že se zachovala ve své původní podobě, včetně dřevěných pater nad pecí. Jinde dřevěná patra buď shořela, nebo shnila. „Cihelnu jsem koupil v roce 2009. Tehdy jsem říkal, že jsem si pořídil trochu větší chatičku. Opravuji ji svépomocí, pomáhají mi rodinní příslušníci, kamarádi, vstřícná je i obec,“ líčí současný majitel.

Výsledkem jeho snažení by měl být technický skanzen se zaměřením na cihlářství. Už dnes si lze v autentickém prostředí prohlédnout stálou expozici o historii cihlářství, sbírku starých značených cihel a tašek nebo kopie původních výkresů pro výstavbu šárovcovské cihelny. Je zde i ukázka sušení cihel za využití historických strojů nebo ruční výroby v původních, více než 100 let starých dřevěných formách. K zajímavostem patří provozuschopné dřevěné spouštědlo (výtah) z roku 1926.

Pohled do citlivě rekonstruovaného interiéru cihelny

Proč kruhová, když je spíše oválná?

„Prostory pece mají tvar oválu. Kruhová se jí říká proto, že se v ní vypalovalo do kruhu. Na jaře se měsíc natápělo dřevem a oheň šel pořád dokolečka až do podzimu a putoval tak, že se otevíraly klapky do komína. Na druhé straně pak zaměstnanci vyváželi vypálené cihly. Teplota v peci dosahovala až jednoho tisíce stupňů, takže ti, co tam pracovali, museli snášet horko 40 až 60 stupňů,“ přibližuje náročnost cihlářské profese Martin Pour.

Podle pamětníků byli prý před válkou v českých cihelnách zaměstnáváni hlavně cizinci, například Rusové nebo Bulhaři. Namáhavou práci ve dvanáctihodinových směnách, kdy parta musela za jednu směnu vyvézt až 8 000 cihel, vydrželi maximálně osm let, pak odcházeli.

Zatopit v peci už se majitel cihelny v Šárovcově Lhotě nechystá, ale nevylučuje, že by v budoucnu zatopil v komíně a vrátil stavbě alespoň na chvíli to, co k ní léta patřilo. „Nemáme kostel ani věž, proto místní občané chápou cihelnu jako dominantu obce i krajiny v Podchlumí,“ říká nadšený milovník historie a památek, který má spoustu práce za sebou i před sebou.

Původní tesařské konstrukce jsou pastvou pro oči

S technickou památkou podle něj souvisí i návrat společenského života, který se na nádvoří před cihelnou odehrával v minulosti. Dnes se tam setkávají sousedé, uvnitř se konají semináře, zúčastnit se můžete třeba Strašidelné pohádkové cihelny, která se z iniciativy místních obyvatel tradičně koná v závěru srpna.

autor: VaW
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.