Linecká stezka bývala frekventovanou obchodní trasou. Nejčastěji se převážela sůl

Vůbec první spolehlivější důkazy o přechodech Šumavy pocházejí ze starší doby bronzové, kdy se měď nezbytná pro výrobu bronzu těžila v Alpách a dovážela na české území. Velice důležitou komoditou pravěkého i středověkého obchodu byla ovšem zmiňovaná sůl.

Využití a spotřeba bývala mnohem větší než dnes, neboť sůl sloužila ke konzervování potravin a při řemeslné výrobě. Na území Čech se její přírodní zdroje téměř nenacházejí, a proto ji bylo potřeba dovážet.

Jak vlastně středověké cesty vypadaly a kdo se po nich pohyboval? V horských oblastech Šumavy si je můžeme představit spíše jako širší pěšiny. Kvůli špatné sjízdnosti terénu zde náklad povětšinou nosili takzvaní soumaři, čili nejčastěji mezci a muly, ale také lidé vybavení krosnami. Na lépe sjízdných úsecích v podhůří se zboží překládalo na vozy, které uvezly více nákladu.

Těžké vozy ale měly na nekvalitních cestách problémy kvůli erozi, která vymílala rýhy po kolech vozů, až vznikly místy úvozy - až několik metrů zahloubené kaňony. Nejčastěji vznikaly v místech stoupání a klesání, kde se při brždění kola smýkala a voda tekoucí ze svahu měla patřičnou sílu. Nekvalitní cesty řešili středověcí kupci jednoduše. Nesjízdný úsek objeli, a cestu tak o pár metrů i několikrát přesunuli. Důkazy o tom se dodnes zachovaly v podobě svazků úvozových cest. Jeden můžete spatřit na Linecké stezce i dnes.

Obnovený historický úvoz Linecké stezky u Lhenic|foto: Filip Černý

Trasa současné turistické Linecké stezky kopíruje předpokládaný průběh historické trasy zhruba od 10. do poloviny 13. století. Z Lince směřuje na Hellmonsödt, dále na sever podél toku Haselbachu a Rodlu na Bad Leonfelden. Státní hranici překonává východně od Vyšebrodského průsmyku u Radvanova. Důležitým bodem je Vyšší Brod, kde trasa překračuje tok Vltavy.

Stezka dále prostupuje krajinu zaniklých šumavských vesnic směrem na Boletice s románským kostelem sv. Mikuláše. Masiv Blanského lesa s horou Kleť vysokou přes tisíc metrů obchází trasa ze západu a pak vede Lhenickou brázdou, na jejímž severním vyústění stojí netolické hradiště.