Loreta na pražských Hradčanech ukrývá architektonické skvosty i vzácný poklad

Historie Lorety se začala psát položením základního kamene Svaté Chýše 3. června 1626. První patronkou a zakladatelkou byla Benigna Kateřina z Lobkowicz. Pod lobkowiczkým patronátem fungovala Loreta až do počátku 20. století.

Široké průčelí s věží, z níž každou hodinu zaznívají tóny loretánské zvonkohry, neunikne pozornosti kolemjdoucích. A komu by nestačil malebný pohled, který se otevírá z terasy před Černínským palácem, může sestoupit na Loretánské náměstí a projít branou Lorety, kde čekají další zajímavosti.

Volně v prostoru nádvoří, obklopená patrovým ambitem s nárožními kaplemi, stojí samotná „loreta“. Loretánská kaple, kopie nazaretského „svatého domku“, takzvané Santa Casy, která je uctívaná v italském Loretu jako místo, v němž došlo k zázraku Vtělení. Kaple je zvnějšku po italském vzoru bohatě zdobená reliéfy.

Z nekvalitních zvonů evropským unikátem

Každou hodinu se v hodinové věži rozezní zvonkohra. Byla objednaná na konci 17. století u amsterdamského zvonaře. „Ten se sice vyučil u výborného mistra, ale sám tak výborným mistrem nebyl,“ vypráví Markéta Baštová, kurátorka Lorety a sbírek Provincie kapucínů v ČR. Často se mu stávalo, že mu zakázky byly pro nedostatečnou kvalitu vráceny. A tak se mu v dílně hromadily zvony, které neměl kde udat.

Čtěte také

Až přijel kupec z Prahy, který chtěl pro Loretu objednat zvonový soubor. Holandský mistr odhadl, že Pražák tomu moc nerozumí a nekvalitní zvony mu prodal. Přesto je dnes loretánská zvonkohra evropským unikátem, protože na rozdíl od jiných, těch nejkvalitnějších holandských či belgických zvonkoher, se s ní v průběhu let nijak „nehýbalo“. Dochovala se v původním stavu a funguje přesně jako v době vzniku.

V ose nádvoří, za loretánskou kaplí, si můžete prohlédnout poutní kostel Narození Páně, který má jeden z nejkrásnějších zachovaných rokokových interiérů v Praze. A v něm se ukrývá další zajímavost.

Historie Lorety se začala psát položením základního kamene Svaté Chýše 3. června 1626|foto: Jolana Nováková

Krypta odhalila fresky podle Rembrandta

Vědělo se, že v kostele existuje krypta Dobrodinců. „Protože v ní ale nebyl pohřben nikdo důležitý, tak nebyla od konce 18. století otevřena,“ líčí Markéta Baštová. Ona a její kolegové ale v archivních pramenech objevili zmínku, že by krypta měla být vyzdobena freskami. Léta pak usilovali o to, aby mohli kryptu otevřít. Před několika lety se to konečně podařilo. Zvedl se kámen, který zakrýval vstup do krypty se schodištěm, a následoval šok.

„Nikdo nečekal, že by fresky mohly být tak kvalitní a tak výjimečné,“ říká Markéta Baštová. „Hlavní výjev, který zobrazuje vzkříšení Lazara, je malován podle Rembrandtova leptu. A to v době, kdy Rembrandt ještě žil.“ Krypta byla poté opět uzavřena. Zda na roky, desetiletí či staletí, to ukáže čas. Kopie fresek s figurálními motivy na pomezí kresby a malby v odstínech černé a šedé, které vznikly v roce 1664, je ale možné si prohlédnout ve 3D modelu krypty, který tu pro návštěvníky vytvořili.

Zajít se vyplatí i do klenotnice, kde se představuje podstatná část proslulého Loretánského pokladu. Jde o soubor darů z vděčnosti. Vedle pokladu při katedrále svatého Víta se jedná o nejcennější chrámový poklad v republice.

Vévodí mu Diamantová monstrance, zvaná též Pražské slunce, zhotovená na konci 17. století ve Vídni s použitím neuvěřitelných 6 222 diamantů. Skvostná je i Prstenová monstrance. Vznikla jako koláž ze šperků darovaných šlechtičnami. Množství a pestrost šperků jsou neuvěřitelné.

3D model krypty s freskami|foto: Jolana Nováková

O Loretu i o poutníky od založení místa pečují řeholníci Řádu menších bratří kapucínů, Provincie kapucínů v ČR. Jejich klášter s kostelem Panny Marie Andělské stojí v sousedství. Zajímavostí je, že klášter nabízí možnost krátkodobého ubytování nejen pro studenty.