Loupežníci Petrovští bohatým brali, chudým dávali a možná dali jméno Petřínu

30. červen 2016
Česko – země neznámá

Hora, Kopec, Vrch svatého Vavřince. Pražský Petřín vystřídal v průběhu staletí několik jmen. Od nepaměti se tu lámal kámen, opuka, ze které Praha postavila mnoho významných staveb. Petřín má 327 metrů, na jeho vrcholu stojí rozhledna a prý se tu kdysi ve skalách ukrývali loupežníci.

„Býval tady les, který se táhl až k Bílé Hoře,“ říká průvodkyně Prahou Eva Sokolová. „Na temeni kopce a na svahu směrem k Břevnovu fungovala řada opukových lomů, které patřily od začátku existence Strahovského kláštera premonstrátů právě této komunitě. S opukou se spojuje i název Bílá Hora, protože svítila bíle do dálky. A z této opuky je postavena románská i gotická Praha.“

Petřín samozřejmě splňoval příznivé podmínky i pro vinice. Ty první se v Praze zakládaly už daleko dříve. Ale ve velké míře jim pomohl Karel IV., který byl velkým podporovatelem rozvoje vinařství. Dokonce vinařům udělil řadu úlev a sám obstaral vzácné odrůdy vinné révy jak z Francie, kterou miloval a kde byl vychováván, tak i z Porýní. Až doba renesance přinesla na Petřín i ovocné zahrady.

A kde vzal vrch Petřín své současné jméno? Pojmenování má hned několik možných výkladů. Kopec se v dávných časech nazýval „patřín“, od slova patřiti (hleděti). Z vyvýšených míst hlídky sledovali, zda se neblíží nějaké nebezpečí. Anebo je Petřín odvozený od řeckého slova Petros – skála. Kamene bylo na Petříně víc než dost.

Bohatým brali, chudým rozdávali

Nejromantičtější verze odvozuje název pražského kopce od bandy loupežníků. „Traduje se, že petřínské jeskyně se za Třicetileté války staly úkrytem jednak vojenských zběhů a také Pražanů, jejichž domácnosti byly vydrancovány vojskem. A ti tam údajně utvořili jakési bratrstvo zvané Petrovští. Prý olupovali pouze bohaté a chudým rozdávali. Říká se, že odtud se název Petrovští přenesl i do pohádek,“ dodává Eva Sokolová.

Turisté sedí na petřínských lavičkách a kochají se krásou Prahy

S parkovou úpravou Petřína se začalo v první polovině 19. století. Postupně, s ohledem na jeho velkou rozlohu. Dokončila se v roce 1891. Vznikly Petřínské sady, které se rozkládají na celkem osmi hektarech.

Vrch Petřín patří mezi nejrozsáhlejší městské zelené plochy a jeho svahy jsou oázou klidu v centru města. Kouzelný je zejména Růžový sad neboli Rozárium na náhorní petřínské plošině, Květnice, Zahrada Kinských či Seminářská zahrada s více než 2 100 ovocných stromů.

Zahrady nabízejí také nespočet výhledů na město. Zatímco ze severní části Petřína je nádherný pohled na Pražský hrad, v jižní části můžete kousek za Hladovou zdí obdivovat panorama města směrem k Nuselskému mostu.

Na vrch Petřín pravidelně jezdí lanovka, která je součástí městské hromadné dopravy. A teď už víte, že na Petřín si můžete vyjít nejen na romantickou procházku, ale i na dobrodružnou výpravu po stopách loupežníků.

Spustit audio