Lukostřelnice u České Bělé z vás udělá lovce. Cílem budou desítky zvířat ze slámy

Lukostřelnici v České Bělé na Havlíčkobrodsku provozuje Radek Kubeš. „Už odmalička jsem střílel, zkoušel jsem pistoli, samopal, malorážku. Jako děti jsme si samozřejmě vyráběli luky z lísky a stříleli vším, co bylo po ruce, proutky, klacky. Nakonec se mi luky začaly líbit ze všeho nejvíc. Je u toho klid a pohoda,“ usmívá se střelec.

Luků pro lukostřelbu je mnoho druhů. Existují luky jezdecké, sportovní, olympijské, kladkové nebo reflexní, které jsou nejvhodnější pro začátečníky. Vyrábějí se z různých materiálů, jako jsou sklolamináty, karbon nebo dřevo. Hrot bývá ocelový nebo ze slitiny zinku a olova, protože když takový šíp trefí na zemi kámen, stačí vyměnit hrot a šíp přežije. U ocelového hrotu se přenese energie a šíp se rozštípne.

S trochou cviku zvládne střílet každý

Podle Radka Kubeše je střelba z luku naše přirozenost. Existuje už tisíce let a vždycky šlo o obživu. Dnes se lukem a šípy samozřejmě neloví, ale sportovní střelci se věnují simulaci lovu. Říká se jí 3D střelba, protože cílem „lovce“ jsou imitace zvířat vyrobené z pěny a rozmístěné po lese. „Máte okruh, kde je asi 28 – 35 zvířat. Jde se po lese, ty mety jsou neurčité, vy je hned zpočátku nevidíte, musíte je najít a ulovit. Nesmíte mít dálkoměry, takže opravdu simulujete lov,“ popisuje střelec.

Po areálu jsou rozesetá pěnová a slámová zvířata|foto: Dáša Kubíková

Na běžném tréninku, který může absolvovat každý začátečník, se používají jiné terčovnice: slámová zvířata, sloupky, i barevné terče, vše v různých velikostech. V areálu je jich asi 30. Radek Kubeš umí trefit i zabodnutý zlomený šíp z předchozí střelby a rozštípnout ho napůl. Takový kousek ale vyžaduje hodně cviku.

Začátečník obvykle střílí do balíku slámy na krátkou vzdálenost, kterou si postupně prodlužuje. Nejprve je potřeba naučit se techniku střelby. „Důležitý je stabilní postoj, abychom pod nohama cítili zem. Luk držím, aby mi nevypadl, pro samotný výstřel je důležité protažení šípu a držení přední ruky, která může vše zkazit. Držím šíp, zamířím, propojím s cílem, pouštím a vystřelím.“ Pravá ruka opisuje plynulý oblouk přes tvář, kolem hrudníku a za tělo, ale udržet současně levou rukou luk a zamířit chce trochu cviku. Naučit se to prý ale může každý.

Bezpečnost především

Když je na střelnici více lidí, zvolí si podle sebe libovolné okruhy, aby se vzájemně nekřížili. Jde o to, aby dodržovali maximální bezpečnost. „Musíme si uvědomit, že i dětský luk může být nebezpečnou zbraní,“ varuje Radek Kubeš. Na druhou stranu může být lukostřelba velkou relaxací. „Když nemáte čistou hlavu, nemá cenu vytahovat luk, protože nic nenastřílíte. Prostě vypnete, jste jen vy, luk a šíp, zásah. Tím vlastně meditujete,“ usmívá se.

Pro samotný výstřel je důležité protažení šípu a držení přední ruky, která může vše zkazit|foto: Dáša Kubíková

Lukostřelnice Lukuš se nachází asi dva kilometry od České Bělé v přírodním prostředí na velké louce vedle lesa. Můžete absolvovat trénink 2D i 3D lukostřelby a zastřílet si i relaxovat. Otevřená je celoročně a pro vyzkoušení lukostřelby přístupná po domluvě.