Lurdskou jeskyni na Rejvízu obnovili po 60 letech díky starým fotografiím

21. únor 2017
Česko – země neznámá

Rejvíz na Jesenicku je místo zasvěcené zejména lidové architektuře a běžkařskému sportu. K málo známým památkám obce patří teprve nedávno znovuobjevená Lurdská svatyně – v lese nad posledními chalupami Starého Rejvízu. Místo zmizelo po druhé světové válce, a kdyby nebylo nadšenců ze Slezského kamenosochařského spolku, úplně by se na něj zapomnělo.

Události z francouzského městečka Lurdy, kde se 11. února 1858 měla v jeskyni zjevit čtrnáctileté Bernadettě Panna Maria, obletěly za 50 let celý křesťanský svět. A tak začaly i v rakouském Slezsku na přelomu 19. a 20. století vznikat lurdské svatyně. Jedna z nich i na jesenickém Rejvízu. Její osudy však byly více než pohnuté.

Mariánský kult byl na Rejvízu zřejmý i díky zasvěcení zdejšího kostela jménu Panny Marie. Právě u příležitosti stého výročí od zahájení stavby kostelíku a zároveň padesátého výročí od událostí v Lurdech inicioval tehdejší rejvízský farář Jeroným Pavlík stavbu zdejší Lurdské svatyně.

Jako nejvhodnější místo byl vybrán převis tzv. Josefovy skály nad Starým Rejvízem. Dnes se už neví, zda se v tomto místě neudála nějaká významná událost, která by rozhodování o umístění svatyně podpořila, nicméně v roce 1909 byla Lurdská jeskyně vysvěcena.

Soška Panny Marie se vynášela vždy na jaře

Od tohoto roku se stalo vynášení sošky Panny Marie k Lurdské jeskyni tradicí. Vzhledem k drsným podmínkám se procesí vždy konalo až na jaře, většinou 1. května. Rejvízský farář Jeroným Pavlík vyzvedl sošku z kostela a v průvodu věřících ji vynesl k jeskyni, kde ji umístil na kamenný oltář. Tam stála vždy až do 31. října, kdy ji pan farář opět s procesím věřících odnesl zpět do kostela.

Čtěte také

Z dobových pramenů bezpečně víme, že ještě v roce 1944 se procesí konalo. Už ale není jasné, jestli se socha do jeskyně vrátila i těsně před koncem války roku 1945. Vzhledem k blížící se frontě je to málo pravděpodobné, nicméně od toho roku prameny o lurdské jeskyni na Rejvízu mlčí. Na tradici se zapomnělo, socha Panny Marie zmizela neznámo kam a oltář někdo rozbořil patrně v touze po pokladech odsunutých sudetských Němců.

Obnova poutního místa nebyla snadná

Až v novém tisíciletí se podařilo členům Slezského kamenosochařského spolku z Jesenicka, který se stará o obnovu a údržbu kamenných památek, objevit staré fotografie zobrazující lurdskou svatyni. Začalo horečné pátrání v kronikách i v terénu. Nakonec se podařilo místo někdejšího oltáře skutečně nalézt a padlo rozhodnutí celou svatyni obnovit.

Kostel Jména Panny Marie na Rejvízu

Nebyla to ale jednoduchá práce, skalní převis je poměrně vysoko nad údolím a kamenické i betonářské práce vyžadovaly vynést materiál včetně vody z řeky na místo stavby ručně.

Původní sochu nahradil obraz, který namaloval člen spolku Marcel Juřena, a 28. září 2006 došlo k slavnostnímu znovuvysvěcení poutního místa. Symbolicky se toho ujal Anton Otte – rodák z německé rodiny pocházející z Vidnavy, muž, který zasvětil svůj život porozumění a smíření českého a německého národa.

K lurdské jeskyni vede odbočka z červeně značené turistické trasy směřující z Rejvízu do Vrbna pod Pradědem. Vydáte-li se sem, můžete se zapsat i do pamětní knihy, kterou spolek spravuje. Podle ní toto místo navštívilo už více než 5 000 návštěvníků z celého světa.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.