Malebná přírodní rezervace Žežulka u Hartmanic je častým cílem filmařů

17. listopad 2017
Česko – země neznámá

Přírodní rezervace Žežulka vznikla na březích Pstružného potoka u Hartmanic na Klatovsku, aby chránila vzácné údolí s olšemi. Jméno nejspíš dostala po jednom z celkem sedmi mlýnů, které na potoce kdysi stávaly. Jeden z nich zvaný Sterzmühle, dnes také Hrabánkův mlýn, se dochoval dodnes. Pochází až z 18. století a zahrál si i v několika filmech.

Přírodní rezervace Žežulka vznikla teprve nedávno, v roce 2008. Údolí potoka, na jehož březích se dříve čile hospodařilo, si začala brát příroda zase pomalu zpátky. A na březích se tak začaly objevovat původní nivy včetně porostů olší - olše horské a olše šedé.

Z původních sedmi mlýnů, které tu v minulosti stávaly, se do dnešních dnů dochovaly jen dva. Dvorec Busil a Hrabánkův mlýn. Také dávno zaniklou obec dnes už připomíná jen slovo Žežulka, po které se jmenuje přírodní rezervace.

Mlýn v přírodní rezervaci bývá cílem filmařů

Hrabánkův mlýn je dnes technickou památkou. Když k němu podél potoka dojdete, upoutá vaši pozornost svou romantickou malebností. Má roubenou obytnou část, dřevěnou pavlač a doplňují ho umně vytvořená kamenná stavení. Za mlýnem už sice chybí náhon, ale kolo tu stále ještě je.

Mlýn se na rozdíl od ostatních staveb v údolí podařilo zachránit díky péči lidového malíře na sklo Václava Hrabánka, který v něm řadu let žil. Hrabánkův mlýn v údolí Pstružného potoka si v posledních letech oblíbili filmaři.

Pro milovníky šumavské romantiky

Natáčely se tu scény z filmu Obsluhoval jsem anglického krále režiséra Jiřího Menzela, také záběry z filmu Cesta pustým lesem režiséra Ivana Vojnára a naposledy si údolí přírodní rezervace Žežulka vybral režisér Jiří Strach, který tu natáčel část pohádky Tři životy. Pokud se do tohoto údolí někdy vydáte, sami pochopíte, proč to tu mají nejen filmoví režiséři tak rádi.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.