Malenický pramen na Plzeňsku zbarvuje železo a zinek. Je to úžasná podívaná

11. únor 2016
Česko – země neznámá

Na severu Plzeňska nedaleko obce Dražeň se nachází jeden zvláštní pramen. Kaskádovitá vodní jezírka, která se pod ním tvoří, jsou zbarvená nejrůznějšími odstíny od žluté, přes zlatavou až po temně rezavou. Barevnost zajišťuje kyz železitý, který se tu v 19. století těžil pro výrobu kyseliny sírové.

Silně kyselá voda není samozřejmě vhodná k pití, jde ale o ideální výletní místo. Malenický pramen tady vyvěrá z břidlicového podloží v údolí Dražeňského potoka.

Těžba kyzu železitého v 19. století výrazně ovlivnila nejen barvu vody, ale i její chemické složení – díky němu má velice nízké pH (jen 3,14). Je tedy značně kyselá a obsahuje hodně železa. Vysrážené soli vytvářejí kolem pramene oddělená terasovitá jezírka.

Přírodní památkou je Malenický pramen teprve šestým rokem od 23. prosince 2010. Svůj titul si ale rozhodně zaslouží. Nevšední barvy, které se tady zrcadlí na hladině jezírek, vypadají jako z jiné planety.

Památka vytriolového průmyslu

Pyritické neboli kyzové břidlice se používaly pro výrobu takzvané dýmavé kyseliny sírové - vitriolu. Vitriolový průmysl kvetl v 19. století hlavně na Plzeňsku, Křivoklátsku a Rakovnicku. Lomy a doly se nacházely téměř u každého výchozu kyzových břidlic v údolí řeky Berounky.

Údolí Dražeňského potoka je prošpikována dnes ztracenými štolami

Společným rysem všech dávno opuštěných důlních děl při dobývání surovin pro vitriol je barevnost. Podzemní vody tekoucí po stěnách vytvářejí odstíny červené, oranžové, modrošedé, bílé a žluté. Barevnost navíc umocňuje šedivá masa břidlice, mezi kterou tyto vody většinou vyvěrají nebo tečou.

Také v okolí Malenického pramene a Dražeňského potoka je dodnes řada štol, ze kterých se skoro před dvěma sty lety zvláštním postupem dobývala surovina pro výrobu kyseliny sírové.

Vyhloubené štoly se nechaly přirozeně napustit vodou. Ta časem z kyzové břidlice vytáhla kyz železitý. Jednou za čas se štola „odšpuntovala“ a po vyplavení vody zůstal jen hodnotný kyz. Ten se lopatami naložil na povozy a odvezl k dalšímu průmyslovému zpracování.

Činnost člověka dnes potvrzuje jen pramen a nevšední barvy okolní vody v jezírkách. Všímavý návštěvník možná odhalí ještě náznaky štol v údolí. Dostat se sem můžete po zelené turistické stezce Plasy – Dolní Bělá nebo po Naučné stezce Ludvíka Očenáška.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.