Malířka Zdenka Braunerová si svůj ateliér v Roztokách u Prahy vyprojektovala sama

Místo si oblíbila natolik, že si v areálu mlýna v roce 1904 už jako významná umělkyně vybudovala svůj umělecký ateliér. Jde o jedinečnou stavbu, která návštěvníky upoutá nejen architekturou, ale také jedinečnou tvůrčí atmosférou.

Česká malířka, grafička a knižní výtvarnice Zdenka Braunerová se jako jedna z prvních žen věnovala výtvarnému umění profesionálně. Kariéru zahájila v roce 1881 studiem na Akademii Colarossi v Paříži, kde následně žila až do poloviny 90. let 19. století. Znala a přátelila se s významnými francouzskými umělci. V době svého působení v Paříži převzala úlohu zprostředkovatelky české kultury ve Francii. Aktivně udržovala francouzské kulturní styky i na počátku 20. století díky přátelství s diplomatem a básníkem Paulem Claudelem, který působil v letech 1909 až 1911 jako francouzský konzul v Praze.

Umělkyně dosáhla řady mezinárodních ocenění na poli dekorativního umění, zejména svými návrhy a malbou skla. Významným mezníkem bylo její přátelství s francouzským generálem Mauricem Pellém, se kterým úzce spolupracovala na přípravě výstavy československého lidového umění v Musée des Arts Decoratifs v Paříži v roce 1920.

Ateliér pro tvorbu i setkávání s přáteli

V roztockém ateliéru Zdenky Braunerové je dnes všechno uspořádané stejně jako v roce 1910, včetně malířčina klavíru a nábytku z pražského bytu. A není se čemu divit. Ateliér byl pro malířku víc než domovem. Byl místem, kde tvořila, kde v okolní přírodě nabírala sílu i inspiraci pro další tvorbu.

Salon pro přijímání přátel|foto: Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy

A především zde přijímala své přátele z řad významných českých i zahraničních umělců. Právě jejich tvorbě je věnován salón, menší místnost, kterou se prochází ze vstupní dřevěné verandy do ateliéru. „Na terase a v lenoškách tu debatovaly významné osobnosti své doby, jako například Julius Zeyer, František Bílek, Antonín Chitussi, Maurice Pellé, Joža Uprka a mnoho dalších. Mnozí z nich mají na památku v salonu vystavena svá díla,“ říká historička Středočeského muzea v Roztokách u Prahy Marcela Šášinková.

Ateliér si v roce 1904 vybudovala Zdenka Braunerová v bývalém mlýně sama. Velmi dobře věděla, co vše umělec pro svoji tvorbu potřebuje. Tedy nejen plátno, barvy a štětce, ale také klid a především dobré světlo. Ačkoliv velmi často tvořila přímo v přírodě, ateliérová tvorba pro ni byla stejně důležitá. Především proto, že se vedle malby začala aktivně věnovat i dekorativnímu zdobení skla.

Stavbu konzultovala se svým celoživotním přítelem, sochařem Františkem Bílkem, který si rovněž vybudoval svůj vlastní ateliér v Chýnově. Zároveň sbírala inspirace z anglických časopisů The Studio, které se zaměřovaly na architekturu a které umělkyně právě za tímto účelem odebírala. Ateliér si sama projektovala a stavba proběhla přesně podle plánů vytvořených malířkou.

Pohled do ateliéru ze zadního balkonu|foto: Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy

Výstava věnovaná mužům Braunerové

Hned při vstupu do ateliéru upoutá obrovské čtvercové okno umístěné na čelní zdi. Je jediným, zato však intenzivním zdrojem přirozeného světla, naprosto nezbytného pro práci malíře a jeho volbu barevných odstínů. Ateliér je poměrně vysoký. Právě díky inspiraci venkovskými anglickými domy vytvořila malířka postranní balkony, na které vede úzké schodiště. Přímo nad vstupním salonem tak vznikl další prostor, kde Braunerová nejen dekorovala sklo, ale kde také příležitostně ubytovávala své přátele.

Na postranních balkonech najdete originální umělecká díla Zdenky Braunerové, mezi která se řadí obrazy sklo a nábytek. Obrazy jsou rozmístěné také na vysokých stěnách ateliéru.

„Vysoce ctěná slečno / Můj milý. Desatero mužů na paletě života Zdenky Braunerové“ je název výstavy, která u příležitosti 160. výročí narození malířky začne 13. dubna v celém areálu Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Prezentovat se budou díla výtvarníků z okruhu Braunerové, jako byli Soběslav Pinkas, Antonín Chitussi, Joža Uprka, František Bílek, Jan Zrzavý a další.

V rámci výstavy bude rovněž vystavena socha Kovový věk od francouzského sochaře Augusta Rodina. Výstava potrvá do 12. srpna 2018. Otevřeno budee od středy do neděle od 10 do 18 hodin.