Mlýn na staré báby v Kolovči na Plzeňsku mele už 150 let
Velkým dílem recesistické strojní zařízení sestavil roku 1863 místní občan – vynálezce a vizionář – Matěj Černý. Mlýn přemílá staré báby na mladá děvčata jen jednou za pět let. A tak ho už promazávají, protože bude mlít právě letos na tradiční kolovečské srpnové pouti.
Mlýn stojí za to navštívit i mimo kolovečské „bábomletí“, a to v místním muzeu techniky a řemesel. Tam najdete jedinou dochovanou přesnou kopii původního mlýna na parní a větrný pohon.
Jak vlastně mlýn na staré báby vznikl? Podle kolovečské tradice nic netušící občané provázeli po Kolovči o masopustu průvod masek, když v tom vyjel na ulici párem koní tažený podivný stroj s nápisem „Parní mlýn na přemílání starých bab v poměru 7:1“, což znamenalo, že na vytvoření jedné krásné sličné panny bylo zapotřebí sedmi starých bab.
Obsluha stroje rychle na trakařích svážela staré báby a házela je násypkou do mlýna. Za okamžik pak vycházely z mlýna, za úžasu všech přítomných, krásné sličné panny. Mletí ale podle dochovaných zpráv brzy ustalo, protože starých bab rychle ubývalo a všechny zbývající báby se kvůli strachu z vynálezu raději schovaly.
Mele se jen jednou za pět let
Tehdejších Humoristických listů v roce 1879 napsal: „Máte-li kde starou pannu škaredou a zvetšelou, pošlete ji do Kolovče, oni Vám ji přemelou.“ V průběhu let se tradice „bábomletí“ o masopustu, později o kolovečské pouti, zachovala až do dnešní podoby. Největší změna v tradici mletí bab v Kolovči nastala v roce 1949. Tehdy byl upraven mlecí poměr na 1:1, čímž se snížila spotřeba starých bab.
Naposledy se mletí starých bab konalo v roce 2009. Právě letos tak máte jedinečnou příležitost kolovečskou tradici prožít. Jak nás ujistil ředitel muzea techniky a řemesel v Kolovči Martin Volf, bát se nemusí přijet ani babičky s vnoučaty, mletí už dnes podstupují jen dobrovolníci.
V muzeu techniky a řemesel v Kolovči na Plzeňsku kromě instalovaného „funkčního“ mlýna na staré báby najdete například i dobové pracovní stroje, ale také předměty zábavy od různých povozů po historická jízdní kola. Zajímavé jsou také expozice tradičních řemesel, například kartáčník, lazebník, dentista, šindelář, korýtník, slaměnkář, dráteník nebo madlířka a více než tři desítky dalších.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Ponižování a duševní potíže. TikTok jako nástroj pro ‚slutshaming‘ žen a dívek na Balkáně