Mohelnický betlém je plný pohybu i věrných kopií známých českých staveb

Unikátní betlém se nachází na dřevěném pódiu o rozloze více než 40 metrů čtverečních. Zadní stranu betléma zdobí několik desítek mladých smrků, a tak si člověk už při vstupu představí lesnatou krajinu s mnoha pozoruhodnými stavbami. Nechybí mezi nimi stavby místního významu jako kostel sv. Tomáše Becketa v Mohelnici nebo městské muzeum, které v době vzniku sloužilo jako fara.

Jsou zde však i monumentální modely hradů Bouzova a Karlštejna. „Ten první představuje symbol zdejšího kraje, ten druhý pak českou státnost,“ vysvětluje Pavel Nenkovský, který letos už po čtyřicáté v řadě rozmisťuje a upravuje desítky staveb a figurek na rozsáhlou plochu kaple.

Každá stavba má podle něj svou jasnou symboliku, kterou jí řezbář vdechl už při tvorbě. To se týká například i makety vodního mlýna v Křižlicích v Podkrkonoší. Do něj tehdy malý Josef Nedomlel, pozdější tvůrce betléma, chodil s otcem mlít obilí.

Josef Nedomlel byl řezbářský samouk

Osobnost Josefa Nedomlela je o to pozoruhodnější, že se jedná o řezbáře samouka, který vlastně neměl s Mohelnicí nic společného, tedy kromě betléma. Narodil se 9. listopadu 1909 ve Víchové nad Jizerou v Podkrkonoší. V kolářské dílně svého bratrance v Železném Brodě se poprvé dostal k práci se dřevem a nakonec se také kolářem vyučil.

Mohelnický betlém po dokončení|foto: Miroslav Kobza

Po vojně ale odešel do Zlína, kde pracoval u firmy Baťa a kde se po sedmileté známosti roku 1944 oženil s Boženou Střechovou a v roce 1946 se odstěhoval do vysídlených moravských Sudet. Usadil se ve Starém Městě u Bruntálu v budově vodního díla s pilou, kde vychoval tři syny a dožil do své smrti v roce 1990.

A právě na Bruntálsku začal příběh, který přinesl do mohelnického kostela unikátní řezbářské dílo. V roce 1958 vyřezal Josef Nedomlel maketu křižlického vodního mlýna, vzal ho do bruntálského kostela a po mši ho postavil na oltář. Tehdejší bruntálský děkan František Martinek byl nadšený precizností řezbářovi práce a přesvědčil jej, aby začal pro bruntálský kostel postupně tvořit betlém.

Syn převzal otcovu tradici

V roce 1962 ale státní orgány kněze Františka Martinka prý za trest přeložily do Mohelnice. Ve zdejším kostele byly tehdy jen malé jesličky a pana faráře napadlo, že by nebylo špatné vytvořit nový betlém i pro mohelnický kostel. Od té doby rok co rok putovaly ze Starého Města u Bruntálu do Mohelnice nové přírůstky do kolekce zdejšího betléma.

Stavba betléma v Mohelnici trvá Pavlu Nenkovskému týden|foto: Miroslav Kobza

Když mistr řezbář odešel na věčnost, zdálo se, že mohelnický betlém už zůstane tak, jak je. Ale ukázalo se, že jeden ze synů Josefa Nedomlela, František, má stejný talent, a tak převzal otcovo dílo. V roce 2003 vytvořil pro betlém již tatínkem slíbenou pohyblivou kapelu a od roku 2006 stejně jako otec rok co rok dodává pro betlém další, vesměs pohyblivé figury.

Díky tomu, že se kromě velikosti a precizního zpracování betlém navíc ještě z velké části pohybuje, je na něj úchvatný pohled. Vzhledem k tomu, že je umístěn v boční kapli chrámu, není nutné jej z liturgických důvodů odstrojovat hned po vánočních svátcích a betlém je tak v Mohelnici vystaven do Hromnic. Po dohodě je možné se na něj zajít podívat až do března.