Muzeum hornictví a života na Měděnci ukazuje nerostné bohatství Krušných hor
Pokud se někdy ocitnete v Měděnci v Krušných horách nebo jeho blízkém okolí, nenechte si ujít návštěvu zdejšího Muzea hornictví a života na Měděnci. Na poměrně malé ploše najdete spoustu věcí, které dokumentují kromě jiného i to, že Krušné hory nemají název od těžkého života.
Krušné hory se totiž jmenují podle takzvaného krušení, tedy podle starobylého způsobu drcení rudy. Ta se nejdřív zahřála a následně zchlazovala vodou, čímž se drobila. Práce to jistě nebyla lehká, a tak není divu, že se slovo začalo používat i pro označení něčeho obtížného a souživého.
Je to vidět zejména na technice nebo tvaru a materiálu ochranných helem, ale i na hornických uniformách. V Měděnci můžete vidět různé typy – od staré hornické kytle, až po uniformy vojenského střihu z 50. let minulého století, šité podle vzoru sovětských uniforem. Barva výložek nebo ozdob na rukávech ukazovala, zda jde o pracovníka z dolů uhelných nebo rudných. Nezbytnou součástí starých uniforem byla i čepice s černou péřovou ozdobou – fedrpušem.
Jedinečné minerály a rudy
Krušnohorské minerály jsou unikátem zdejší oblasti, nachází se zde totiž mnoho různých druhů minerálů a rud. Rudy se tu těžily kvůli stříbru, cínu, olovu, kobaltu, železu, niklu, wolframu a vizmutu. Ale dolovalo se tady i uhlí a uran. Pozoruhodné jsou i polodrahokamy jako acháty a jaspisy, najdou se tu i české granáty, které ovšem nejsou vhodné pro šperkařské zpracování, využívají se v průmyslu.
Krušnohorské polodrahokamy byly a jsou svojí velikostí i kresbou tak nádherné a luxusní, že v nich našel zalíbení i Karel IV. a dal jimi vyzdobit kaple svatého Kříže a sv. Kateřiny na Karlštejně i kapli sv. Václava ve Svatovítském chrámu.
Na počátku roku 2014 byla podána společná německo-česká žádost o zápis této krajiny na Seznam světového dědictví UNESCO. Definitivně by se o něm mělo rozhodnout v roce 2016. Důvodem je nejen úžasná rozmanitost nerostných surovin, ale zároveň 800 let dlouhá hornická tradice a četné památky dokládající vývoj hornictví a proměnu krajiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Schopnost Ruska někoho napadnout je výrazně omezena, reaguje na Putinův projev analytik
-
Nesdílím Koudelkovo paranoidní vidění světa, obhajuje Paroubek rozhovor pro proruský web
-
V pražské nemocnici zaměnili pacientky. Lékaři provedli potrat ženě, která přišla jenom na kontrolu
-
Hokejisté Třince porazili v rozhodujícím duelu České Budějovice 2:0 a zahrají si semifinále extraligy