Na Mariánském kopci u Králík stojí slavný klášter. A také nahý Pozorovatel

Socha sice nese oficiální pojmenování Pozorovatel, ale místní lidé jí neřeknou jinak než Franta. Ostatně už na rozcestníku na okraji poutního areálu vás k jeho návštěvě pozve směrovka „Vyhlídka u Franty“.

Nahá mužská postava z pískovce stojí mezi dvěma stélami. Na Mariánském kopci ji ve výšce 766 metrů nad mořem najdete od roku 2005. Jejím autorem je německý výtvarník Karl Emil Wiele.

Plastika vznikla v rámci mezinárodního uměleckého sympozia ART EX. Tato výtvarná setkání probíhala v Králíkách mezi lety 2000 a 2005 za účasti mnoha českých i zahraničních výtvarníků. Každý rok byl věnovaný konkrétnímu materiálu, zejména místnímu mramoru, ale do města se sjížděli i řezbáři a malíři. Umělecké sympozium ART EX 2005 se odehrálo ve znamení pískovce.

Socha Pozorovatele má nadživotní velikost. Stojí na vrcholu hřebene a zamyšleně pozoruje dění v králickém údolí. Téměř třímetrová socha je obrácená čelem k západu a shlíží k městu Králíky. Před sebou má nejjižnější výběžek Orlických hor, takzvanou Bukovohorskou hornatinu s dominantními vrcholy Buková hora a Suchý Vrch. Za zády Pozorovatele se tyčí Jeseníky a pohoří Králického Sněžníku se stejnojmenným vrcholem ve výšce 1 424 metrů nad mořem.

Od Pozorovatele ke klášteru

Mariánskému kopci se kdysi říkalo Lysá Hora. Už v minulosti to bylo známé poutní místo. V roce 1696 na jeho vrcholu králický rodák Tobias Jan Becker, svatovítský kanovník a později také královéhradecký biskup, založil poutní komplex. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vysvěcen v roce 1700. Na hlavním oltáři se od té doby nachází Milostný obraz Panny Marie Sněžné, který je věrnou kopií malby z baziliky Santa Maria Maggiore v Římě.

Pozorovatel sochaře Karla Emila Wiele shlíží z Mariánksého kopce směrem k západu a Orlickým horám|foto: Tereza Brázdová

Ve středu Nádvoří Poutníků stojí unikátní Kaple Svatých Schodů, která napodobuje schodiště z hradu Antonia v Jeruzalémě. Po schodišti se za modliteb nebo zpěvů chodí po kolenou, boční schodiště jsou určena k sestupu dolů.

Na počátku 18. století přišli do kláštera bratři řádu servitů a postupně začal růst i počet poutníků. O více než sto let později klášter vyhořel, Hora Matky Boží se pak na dlouho stala domovem bratří řádu redemptoristů. Komunisté následně přeměnili poutní místo v internační tábor duchovních.

V roce 1950 komunistická vláda celý areál pro veřejnost uzavřela. Na poutním místě vznikl internační tábor pro bratry několika řádů, kteří tu byli soustředěni a za státního dozoru museli v areálu a jeho okolí tvrdě pracovat. Někteří z nich tu zůstali až do roku 1965. Dramatické období novodobé historie poutního areálu dnes připomíná Památník obětem internace.