Na pražském Lahovickém mostě stojí dvě vyhlídky. Uvidíte z nich na Berounku i Vltavu

5. leden 2018
Česko – země neznámá

Na jižním okraji Prahy se vlévá Berounka do Vltavy. A z Lahovického mostu si můžete soutok krásně prohlédnout. Nevšední je ale také historie celého místa.

Cestu ze Zbraslavi do Prahy podél Vltavy vybudovala francouzská vojska prolomením barrandovské skály a zřízením dvou dřevěných mostů přes Berounku okolo roku 1740 v rámci Pasovské cesty. Někdy před rokem 1920 nahradil francouzský dřevěný most železobetonový kolega. Při budování Chuchelské radiály ho doplnila ještě druhá vozovka, uvedená do provozu v roce 1964.

Po čase se most dostal do havarijního stavu, a tak se začalo uvažovat o opravě. Začala v roce 2001, obě mostní konstrukce nahradily nové. Postup prací zdržela povodeň v srpnu 2002, přesto se celý projekt dokončil podle plánu v srpnu 2004.

Soutok Vltavy a Berounky

Lahovický most je dlouhý asi 217 metrů, široký 35 metrů a doplňují ho dvě vyhlídkové věže, každá na jedné straně mostu. Umístěny jsou na začátku Lahovického mostu, nad levým břehem Berounky. Obě dvě jsou vysoké devět metrů (nad úrovní vozovky) a mají ocelovou konstrukci. Vystoupáte na ně po 32 schodech. Vyhlídky jsou volně přístupné.

„Vyhlídky na Berounku z věží na Lahovickém mostě jsem zařadil do své knížky Vltavské vyhlídky,“ říká fotograf Ivan Klich. „Zaujaly mě tu především pohledy na soutok Berounky s Vltavou, na rybáře, kteří se snaží na hrotu pevniny mezi oběma řekami o svůj úlovek a na okrajové části přírodní památky Komořanské a Modřanské tůně.“

Z obou věží uvidíte Modřany a Komořany, Zbraslavský zámek (částečně krytý vegetací), městský okruh R1 až po Lochkovský tunel, část Radotína s tamním přístavem nebo Lahovice. Zajímavý je i pohled směrem do centra města.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.