Na Přebuzském vřesovišti uvidíte zblízka rašelinnou sloj i náš nejmenší strom

13. září 2017
Česko – země neznámá

Přírodní památka Přebuzské vřesoviště v Karlovarském kraji chrání velké ložisko rašeliny, která se zde v minulosti těžila. Část její sloje se naštěstí dochovala dodnes. Na vlastní oči i ruce se můžete seznámit s dávnou minulostí naší země z dob ústupu ledovců. Z těchto časů tu dodnes roste náš vůbec nejmenší strom.

Vřesoviště se nachází jen pár kilometrů od obce Přebuz. Je to volná horská krajina s klidně tekoucí říčkou Rolavou. Kdysi v okolí stávalo hodně chalup, ale po poválečném vysídlení zdejšího německého obyvatelstva obce kolem zanikly. Dnes stavení připomínají jen kamenné základy nebo stromy, které na zelených pláních osamoceně rostou v místech původních staveb.

Malé návrší uprostřed téhle podívané je na podzim poseté červeno fialovým vřesem. Místo, které se oficiálně jmenuje Přebuzské vřesoviště. Vřes spolu s borůvkami a dalšími keříky vytváří zajímavou severskou atmosféru. Hlavním lákadlem je ale dochovaná rašelinná sloj.

Rašelina se tu těžila už od konce 19. století. Většinou pro topení. Vyráběly se z ní rašelinové cihly. Naštěstí se s těžbou skončilo včas a část rašelinné sloje můžete vidět dodnes. Od roku 1992 je zde vyhlášena ochrana formou statutu přírodní památky.

Rašelina z konce doby ledové

Určitě vás už z dálky zaujme tmavě hnědá až černá stěna. Jde o asi dvoumetrovou vrstvu rašeliny na štěrkovém podloží. Podle geologa Petra Rojíka, který ještě před vyhlášením památky prováděl průzkum, je její stáří odhadováno na asi 9 300 let. Rašelina na Přebuzském vřesovišti tedy pamatuje ústup ledovců z naší krajiny.

Rašelina je tu v dvoumetrové vrstvě

A s trochou nadsázky tady najdeme ještě jednoho pamětníka. Je jím bříza trpasličí. V České republice roste glaciální stromek o výšce kolem půl až jednoho metru jen na několika málo místech u nás. A i tady na Přebuzském vřesovišti je dobře schovaná mezi keříky borůvek.

autor: Pavel Halla
Spustit audio