Na skalní hrad ve Sloupu v Čechách vystoupáte úzkou průrvou s mnoha schody
Hrad, který jako by vyrůstal ze skály. Takových je v Česku víc, ale skalní hrad ve Sloupu v Čechách nedaleko České Lípy v Libereckém kraji má neobyčejné kouzlo. Návštěvníka si získá už samotným přístupem. Pokud si ho chcete prohlédnout, musíte nejprve projít úzkou štěrbinou mezi skalami a vystoupat vysoko po dřevěném schodišti. Zákoutími hradu se můžete projít buď sami, nebo s průvodcem.
Přijdete-li na jižní konec obce, rozevře se před vámi široké ploché údolí s nepřehlédnutelnou dominantou – mohutným skalním blokem, který se stal základem středověkého opevnění. Hrad na 32 metrů vysoké skále postavili asi v 13. století Ronovci.
Ke konci husitských válek se na hradě usídlil loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna. A odtud podnikal loupeživé výpravy do Lužice. V roce 1444 odvetná výprava vojska z Lužice znamenala obléhání hradu, ale dobyt nebyl. O rok později další výprava hrad znovu oblehla, obránce nechala vyhladovět a nakonec jej vypálila.
Mikeš během tří let hrad obnovil a ve svých loupeživých výpravách pokračoval. Roku 1455 předal hrad svým synům. Během třicetileté války byl hrad definitivně zničen švédskými vojsky.
V roce 1679 Sloupské panství včetně skály se zbytky hradu získal Ferdinand Hroznata z Kokořova, který se s náboženským zanícením pustil do rozsáhlé přestavby se záměrem vybudovat zde poutní místo s klášterem. Po jeho smrti se jeho velkorysý plán proměnil v obyčejnou poustevnu, kterou v 18. století obývalo postupně šest poustevníků.
Pohádková atmosféra hradu láká i filmaře
Z vlastního hradu zůstaly do dnešních dnů zachovány jen zbytky některých prostor a budov, kdysi vytesaných do skály. Převážnou část prohlídkového areálu představují bývalé poustevny, skalní kostel, ambit, kaple, terasy a další objekty, které zde byly uměle vytvořeny v době baroka. Památka se pro veřejnost otevřela již v roce 1827. Do státního seznamu kulturních památek byl zapsán roku 1958.
Pohádková atmosféra hradu láká ovšem nejen výletníky, ale i filmaře. Například v 80. letech se na hradě natáčely některé záběry z pohádky S čerty nejsou žerty. Vidět tu tak můžete třeba „schody do pekla“, po kterých v pohádce scházel Petr Máchal. Říká se jim rytířské a zahlédnout se dají z horní části hradu. Z dalších snímků zde vznikaly třeba Z pekla štěstí 2 nebo televizní pohádky Princezna a písař a Anička s lískovými oříšky.
V nejvrchnějším patře hradu, na temeni skály, poskytuje hlavně v parných letních dnech příjemný stín malý borový háj. Podle kastelána Ivana Volmana je ideální udělat si výlet na hrad v horkém dni. „Je to taková přírodní klimatizace. Když jsou horka, je příjemné být ve vodě, nebo u nás ve skále,“ usmívá se a upozorňuje na úžasné výhledy ze skalních ochozů. Vidět jsou panoramata Lužických hor, hora Klíč, Prácheň a město Nový Bor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kaderka nás měl za nepřátele a lháře. Kdo s námi mluvil, ten na to doplatil, popisuje reportér Janoušek
-
Paliativní péče a eutanázie jsou spojené nádoby. Zákon je však třeba nastavit přísně, říká senátorka
-
Máme potřebu hledat střední cestu a nevyčnívat, ale proč nebýt ambiciózní, říká ekonomka
-
Hokejisté Pardubic jsou krok od zisku trojefe pro mistra extraligy, v pátém zápase porazili Třinec 3:0