Na Vysočině najdete lesy s unikátním druhem borovice, která nikde jinde neroste

27. leden 2015
Česko – země neznámá

Na hranicích Vysočiny a Pardubického kraje, v okolí obcí Svratka a Herálec, rostou výjimečné borovice. Jedná se o zcela ojedinělý typ, který se vyvíjel po tisíce let ve velmi ztížených podmínkách. Půda je zde totiž značně promáčená, navíc z větší části tvořená rašelinou. A na stromy tu působí i extrémní mrazy, sníh a námraza.

Za borovicí lánskou se můžete vypravit po naučné stezce, která začíná u silnice vedoucí ze Svratky do Kameniček. Podle lesnického rozdělení se nacházíte v revíru Lány, dříve nazývaném revírem Herálec. Po několika krocích narazíte na borovice, které poutají pozornost vysokým štíhlým kmenem s úzkou kuželovitou korunou.

Naučná stezka Borovice lánská

Borovice přitom není pro tuto část Vysočiny obvyklým stromem, ale právě díky přirozenému vývoji a selekci je jedním z mála stromů, který dokáže růst ve zdejších náročných podmínkách, které vytvářejí rašelina, podmáčená půda, extrémní mrazy a sníh.

Oblast, ve které se vyskytuje borovice lánská, je zajímavá také svojí historií. Naučná stezka vede takřka po rovině což je pro Vysočinu dosti neobvyklé. Ve skutečnosti se totiž ocitáte na dně bývalého rybníka Krejcar, který svojí rozlohou zaujímal dvě stě hektarů a byl součástí důmyslné rybniční soustavy. Tu zde zřejmě vybudovali Pernštejnové.

Rybníky sloužily k chovu ryb, ale také jako zásobárna vody pro řadu mlýnů a hamrů v povodí Chrudimky. Po zrušení rybníků po nich zbyla rozsáhlá bažinatá či podmáčená území. K jejich odvodnění dodnes slouží rozsáhlý, stále udržovaný systém odvodňovacích kanálů.

Naučná stezka borovice lánské měří tři kilometry a můžete ji projít buďto pěšky anebo se po ní můžete projet na kole. Stezka je totiž součástí cyklotrasy ze Svratky do Hlinska.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d9095.021383964175!2d15.982656813515476!3d49.716560508812115!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDQyJzU1LjQiTiAxNcKwNTknMjguMyJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1422354442191" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Petr Hladík
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.