Na Zvičině v Podkrkonoší stojí rozhledna s otočnou kopulí a nabízí mimořádný výhled do okolí
Rozhledna umístěná na Raisově chatě na vrcholu kopce jménem Zvičina vypadá docela nenápadně, patří ale k vyhledávaným turistickým cílům Podkrkonoší. Se svojí nadmořskou výškou 671 metrů nad mořem dominuje Zvičina celému okolí. Pravda, v současné době není zdálky vidět ani tak kopule rozhledny, jako spíš telekomunikační věže. Není ovšem divu, že vyrostly na vrcholu, ze kterého lze přehlédnout třetinu Čech.
Rozhledna s unikátní otáčivou kopulí zde stojí zhruba sto let, zato ranně barokní kostelík na vrcholu kopce býval zdálky vidět už od roku 1706. Na konci 19. století se však oblíbené výletní místo stalo jablkem sváru mezi Čechy a Němci. O Zvičinu se zajímali jak Češi z Klubu Českých turistů ze Dvora Králové, tak i Němci z krkonošského spolku v Hostinném. Zvičina se stala cílem národních protestů a manifestací, konaly se zde politické tábory a tábory lidu.
Díky výstavbě hostince v roce 1891 se Zvičina stala ještě populárnější. Obě skupiny turistů si vrchol přivlastňovaly a měly v plánu postavit na něm rozhlednu. Rozumná domluva mezi oběma stranami nebyla možná, a tak se o kopec začalo doslova bojovat.
Čechům se jako prvním podařilo koupit hostinec a pozemek na vrcholu Zvičiny. Němci se nevzdali a podali žádost o povolení ke stavbě rozhledny, přičemž k ní roku 1899 slavnostně položili základní kámen. Češi se ovšem nenechali zastrašit a pilně vybírali dobrovolné příspěvky na stavbu svojí rozhledny a vydávali dokonce pohlednice s jejím nákresem.
Vyhlídka vznikla nad střechou hostince
Vzájemné „pošťuchování“ dospělo do neuvěřitelných sporů, takže nakonec příslušné úřady obě žádosti na výstavbu rozhledny zamítly. Klub českých turistů alespoň začal chatu na vrcholu Zvičiny rozšiřovat. Ovšem ani Němci nezaháleli a na severním okraji zvičinského hřbetu vysázeli les, který měl zabránit výhledu na „německé“ Krkonoše.
Vysněné rozhledny se čeští turisté nakonec dočkali až roku 1925. Tehdy byla nad střechou chaty zřízena věž s otáčivou prosklenou vyhlídkovou nástavbou. Pro ještě lepší požitek z výhledu byl na pozorovatelnu instalován velký astronomický dalekohled se stonásobným zvětšením. V průběhu let ale začala chata chátrat a po sametové revoluci ji bylo nutné zavřít.
Dnes je ale otáčivá kupole opět v provozu, stačí jen pořádně zabrat za otočné kolo. A časem prý přibude i dalekohled. Kvůli přerostlému lesu se už sice nelze kochat pohledem na Krkonoše, výhled je zde přesto nádherný. Zahrnuje Kunětickou horu, Železné hory, Říp, Milešovku, Bezděz, Lužické a Jizerské hory.
Za mimořádných rozhledových podmínek lze prý odtud zhlédnout třetinu Čech. Rozhledna je v provozu po celý rok, v turistické sezoně denně kromě pondělí a mimo sezonu o víkendech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Írán nechce konflikt eskalovat. K upevnění postavení by potřeboval jaderné zbraně, říká politolog Čejka
-
Po vstupu do EU následovala v Lotyšsku vlna emigrace. V sousedních zemích hledají lepší život
-
ŽIVĚ: Třinec hostí ve třetím duelu finálové série Pardubice, Oceláře poslal v 10. minutě do vedení Daňo
-
Do zaostávajících regionů jde jen zlomek peněz. Ministři o tom vědí, ale neřeší to, tvrdí senátor
