Nadšenci z Krňovic zachránili roubený mlýn z Bělče. Dnes je ozdobou skanzenu

8. květen 2015
Česko – země neznámá

Zatím poslední stavbou, která přibyla do Podorlického skanzenu v Krňovicích na Královéhradecku, je patrový roubený mlýn z nedaleké Bělče, který tam stál do roku 2003. Tehdy byl ovšem v naprosto dezolátním stavu. Jeho použitelné části byly proto převezeny do skanzenu v Krňovicích, protože šlo o jeden ze dvou památkově chráněných roubených mlýnů na Královéhradecku.

Roubený vodní mlýn stál u rybníka v Bělči nad Orlicí od roku 1809. Byla u něj i pila, což bylo pro 19. století typické. Mlynáři vykonávali pro vrchnost kromě mletí mouky i další činnosti, které vyplývaly z technologického vybavení mlýna. Na počátku 20. století bylo opotřebované mlýnské kolo a nahrazeno Francisovou turbínou. V mlýně se mlelo ještě i po druhé světové válce. Poté už jen chátral, a to i přesto, že byl vyhlášen kulturní památkou.

Kromě mlýnských kamenů nezbylo z bělečského mlýna téměř nic, co by se dalo použít. Přesto se o to ochránci přírody a zakladatelé skanzenu v Krňovicích pokusili. A v roce 2003 byly zbytky mlýna rozebrány a převezeny do právě vznikajícího skanzenu.

Bělečský mlýn před demontáží v roce 2002

Přibližně sedm let trvalo shánění dokumentace a potřebných povolení. Zbytky roubeného mlýna a části mlecí technologie tou dobou odpočívaly ve skanzenu, zatímco v dílnách místních tesařů, kovářů, truhlářů a kameníků se rodily plány na výrobu replik chybějících částí. Díky dobrovolným příspěvkům a mnoha hodinám práce se v roce 2009 začalo se stavbou. Zrenovovaný mlýn byl v Podorlickém skanzenu dokončen v roce 2011.

Jak se rodila replika

Stavba mlýna ve skanzenu

Replika mlýna má poměrně složité základy. Dělníci se dostali při budování lednice, v níž se otáčí mlýnské vodní kolo, do podloží v podobě tekutého písku, což způsobovalo při stavbě četné komplikace. Přesto se nakonec podařilo postavit věrnou kopii mlýna, včetně šířky trámů, okýnek a ostění. Při stavbě byly použity dubové a smrkové trámy a štípaný smrkový šindel.

Návštěvníkům bylo nejprve zpřístupněno přízemí, do současné doby se podařilo obnovit i mlýnské kolo s mlecí technologií, včetně jeřábu pro manipulaci s kamenným mlecím kolem.

Mlýnská technologie je plně funkční, zbývá vyřešit vodní tok, který v krňovickém skanzenu zatím neodpovídá původnímu náhonu z Bělečského rybníka. Ale i s tím si správa skanzenu už poradila a brzy by vantroky měla pohánět voda čerpaná z vybudované tůně s převýšením.

Oprava vodního kola

Příchozí mají navíc možnost udělat si představu i o životě ve mlýně ze zařízené mlynářské světnice v patře i tzv. teplé šalandy, což byla jakási společenská místnost, v níž mohli pobýt sedláci, kteří přijeli z větší vzdálenosti a čekali na semletí mouky.

V interiéru opraveného mlýna se návštěvníci mohou podrobně seznámit i s fotodokumentací a celým příběhem rekonstrukce památkově chráněné a unikátní stavby.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3031.8632102654656!2d15.982324965460482!3d50.19117797152108!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDExJzI3LjMiTiAxNcKwNTgnNTUuMyJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1431072243002" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio