Naleštěná krása. V areálu nad třebíčským zámkem najdete sbírku sportovních jaguárů

9. říjen 2017
Česko – země neznámá

Člověk si jen tak náhodou zajde po prohlídce zámku a baziliky v Třebíči na Vysočině na oběd, a na co nenarazí. V Centru Lihovar za skleněnými dveřmi stojí splněný sběratelský sen. Sada sportovních aut značky jaguár. Patří Juraji Urbančíkovi, který ze své sbírky vytvořil malé muzeum přístupné veřejnosti.

Na začátku sbírky stála jedna náhoda. „Typ jaguár éčko byl vyhlášen v mnoha anketách jako nejhezčí auto historie a shodou okolností jsem našel člověka, který ho prodával,“ vzpomíná Juraj Urbančík na svůj první kus ve sbírce. Je prý jeden z mála, který není restaurovaný. A když už měl jednoho jaguára, začal se dívat po dalších a sbírka se postupně rozrůstala.

Dnes je v muzeu sedm aut. Všechny vozy jsou pojízdné a podle chuti, času a počasí jimi také Juraj Urbančík jezdí. „Některé jsou sice krásné, ale jezdí se s nimi hůř. Nevím, jestli byli dřív lidi menší, ale není legrace v tom dvě tři hodiny vydržet sedět,“ říká s úsměvem sběratel.

Když Juraj Urbančík budoval v Třebíči nad zámkem Centrum Lihovar, našel tam prostor, který se vyloženě hodil pro jeho sbírku aut. K rozhodnutí zpřístupnit ji veřejnosti a otevřít Muzeum jaguárů byl pak už jen krůček.

Auta stojí v jedné místnosti za velkými skleněnými dveřmi, takže je možné vidět je i zvenku, ale nejlepší je dostat se až do jejich těsné naleštěné blízkosti. Jeden z vozů má dokonce otevřenou kapotu, takže ti největší znalci mohou obdivovat i to, co auto pohání. Muzeum je přístupné vždy, když je otevřená přilehlá restaurace.

Anglická výroba s řízením na levé straně

Zajímavé je, že všechny jaguáry ve sbírce Juraje Urbančíka, ač vozy anglické výroby, mají levostranné řízení. Má to jednoduché vysvětlení. Polovina aut z výroby šla na americký trh. A v Americe se také sběratelům nejlépe a nejlevněji shánějí vraky k restaurování.

Všechny vozy v muzeu mají levostranné řízení

Juraj Urbančík jako každý správný sběratel hledá další kousky do svého muzea. Jeho snem je supersportovní typ XJ220, který byl do roku 1994 nejrychlejším sériově vyráběným automobilem světa.

„Je, pokud vím, jen jeden v republice a je to opravdu hodně nedostupná záležitost,“ dodává sběratel s tím, že má i dosažitelnější sen. Jen si na něj musí chvíli počkat. Před rokem a půl totiž vyšel nový typ sportovní řady, F-type. „Za nějakých deset let, pokud už budou ojetiny, bych nad tím uvažoval,“ říká.

Spustit audio