Náměstí v Potštátě na Olomoucku střeží hodinová věž i množství barokních soch
Půvabné městečko Potštát na Olomoucku čítající asi 900 obyvatel leží v horské kotlině Oderských vrchů, 15 kilometrů na sever od Hranic. Městečko, které bylo kdysi významným městem, obdařeným četnými privilegii se dodnes honosí mnoha historickými památkami, které by poutník procházející lesnatou a hornatou krajinou v okolí nejspíš ani nečekal. Nejvíce jich je na zdejším náměstí, které bývalo centrem obchodu i řemesel.
Potštát vděčí za svůj vznik kolonizačnímu ruchu na přelomu 13. a 14. století. V roce 1377 byl majitelem Potštátu a celého panství děd pozdějšího krále Jiřího, Boček z Kunštátu a Poděbrad. Právě jeho jméno dnes nese hlavní potštátské náměstí.
Náměstí v Potštátě prošlo za dobu své existence řadou změn. Mohly za to v neposlední řadě i četné požáry, které město ničily až v nepříjemně pravidelných cyklech. Přesto se zde zachovaly hodnotné měšťanské domy. I tady jsou však patrné stopy špatné údržby, kdy vzala za své jižní část náměstí, a také moderních zástaveb v podobě obchodu postaveného v sedmdesátých letech.
Potštát stihlo množství požárů
Pozoruhodné jsou však památky umístěné na Bočkově náměstí. Celkem se zde podařilo vztyčit devět barokních soch, což je neobvyklé i v mnohem větších městech. Nejstarším sousoším je Morový sloup. Byl postaven v letech 1715 až 1718 jako poděkování olomouckých měšťanů, kteří se v období velkého moru uchýlili do Potštátu, jemuž se nemoc vyhnula. Je na něm celkem šest soch a pozornost budí zejména tvář Panny Marie, která má velmi jemné rysy a vypadá, jakoby se stále usmívala.
Jen o něco málo mladší je unikátní sousoší Kalvárie vztyčené v roce 1748. Po stranách kříže jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera. Zajímavé je, že je v dobových zprávách zaznamenáno, že o tehdejší blahořečení sv. Jana velmi usiloval tehdejší olomoucký arcibiskup.
Z roku 1766 pochází další z barokních soch na náměstí. Stojí v severozápadním cípu a zpodobňuje sv. Floriana, patrona hasičů a ochránce proti požárům. Nechal ji vytesat jeden z místních tkalců, kteří byli požáry velmi ohroženi, a objednal ji u renomovaného olomouckého sochaře Jana Michaela Scherhaufa.
Paradoxní je, že socha vznikla v roce 1766 a přesně o sto let později začalo při pruském nájezdu ve městě hořet. Největší požár v dějinách Potštátu téměř zničil celé město. I díky tomu pak byla jako zásobárna vody pro případné hašení dostavěna nejmladší kamenná památka Potštátu – kašna dokončená v osmdesátých letech 19. století.
Vůbec nejstarší památkou, která je navíc jednou ze zvláštností a dominant Bočkova náměstí, je zdejší hodinová věž. V roce 1388 věnoval Boček z Kunštátu měšťanům pivovar, který stával právě uprostřed náměstí. Při jednom z požárů pravděpodobně vyhořel. Při obnově byla pak k budově varny přistavěna také městská hláska. První zprávu o ní máme z roku 1700. A právě ta byla později přestavěna na hodinovou věž, která dodnes odměřuje čas obyvatelům města i jeho návštěvníkům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Bariéry, urážky i cestování vedle laboratorních myší. Lidé s postižením zažívají diskriminaci a ponižování
-
‚Musíme postupovat rychle.‘ USA v dodávkách zbraní naráží na problémy, dorazit můžou až na konci roku
-
Rusko umístilo Zelenského na seznam hledaných osob. Kyjev to označil za ‚důkaz zoufalství‘
-
Starostou Londýna bude nadále labourista Sadiq Khan. Mandát jako první obhájil potřetí v řadě