Nedotčená krása Vltavy vyniká ze zříceniny hradu Maškovce. Stojí u Kamenného Újezdu

6. březen 2017
Česko – země neznámá

Hrad Maškovec tyčící se na skále nad Vltavou poblíž jihočeského Kamenného Újezdu byl svého času důležitou pevností. Kontroloval ruch na nedaleké obchodní stezce spojující rakouský Linec s Českými Budějovicemi. Dnes je z něj romantická zřícenina, od které je nádherný výhled do divokého vltavského údolí.

Podle vzoru germánského Rýna mají i Češi národní řeku - Vltavu. Ta je ale téměř po celém svém toku spoutaná kaskádou přehrad. Jeden z mála nedotčených úseků Vltavy, kde její tok vypadá obdobně jako před staletími, se nachází jižně od Českých Budějovic. A obdivovat ho můžete i hezky z výšky, právě ze zříceniny hradu Maškovce.

Hrad Maškovec vznikl někdy kolem poloviny 14. století pány z Maškovce, respektive z Újezda. První doložený majitel je z roku 1380, podepisoval se jako Buzek z Maškovce. Hrad vyrostl na vysokém skalním ostrohu nad vltavským údolím, na dohled od obchodní cesty spojující jih Čech s Horními Rakousy.

Po husitských válkách zůstal opuštěný. Tvrdou ránu mu pak zasadilo 19. století. V letech 1823 až 1841 nechal majitel blízkého hospodářského dvora Kotku zříceninu Maškovce z velké části rozebrat na stavební materiál, který byl využit pro stavbu koněspřežné železnice z Budějovic do Lince. Dnes se na místě bývalého hradu nachází několik drobných zdí a zarostlé hradní příkopy.

Maškovec na začátku 19. století

Zřícenina nabízí díky své poloze úžasné výhledy po i proti proudu Vltavy. Vzhledem k tomu, že je položená na vrcholku zhruba třicetimetrové kolmé skalní stěny a že k ní vede jen úzká pěšina, lemovaná v délce necelého kilometru hustě propleteným elektrickým ohradníkem, nelze vycházku na Maškovec doporučit rodinám s malými dětmi.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.